35 let od sametu: Na generální stávku v listopadu 1989 vzpomínají Jarmila Levko a Milan Drahoňovský

Jarmila Levko, dnes poslankyně za Starosty pro Liberecký kraj, byla v listopadu 1989 spojkou mezi libereckým a celostátním studentským stávkovým výborem. Fotograf Milan Drahoňovský mimo jiné vzpomíná na svou nejpopulárnější fotografiu z generální stávky.

Jarmila Levko, poslankyně (SLK)

„Nebyly žádné mobilní telefony a hlavně televize a rozhlas o tom neinformovali. Mezi lidi se to, že se v Praze něco stalo, dostávalo se zpožděním. Většina studentů v pátek (17. listopadu 1989) odjela a vrátila se v neděli večer, nebo v pondělí ráno na výuku. Tady dřív začali studenti ze střední stavební školy, protože to byli Liberečani, a u nás (na Vysoké škole strojní a textilní, kde Jarmila Levko tehdy studovala) se to zvedlo až v to pondělí 20,“ říká Jarmila Levko.

Fotograf Milan Drahoňovský

Fotografa Milana Drahoňovského zastihla revoluce v okresních novinách Vpřed. „V roce 1988 jsem tam nastoupil jako fotograf. Pak jsem se dozvěděl, že musím i sem tam něco napsat. Myslím, že jsem měl obrovské štěstí, že jsem nemusel sloužit v tom minulém režimu dlouho, ale že jsem ho rok zažil. Zažil jsem prostě ty papaláše, pochody lidových milicí na 1. máje a podobně. A člověka to utvrzovalo, jak je to zrůdný,“ vzpomíná.

„S revolučním děním jsem se setkal až 20. listopadu, protože od 17. do 19., bylo to pátek až neděle, jsem byl na chalupě, kde není signál ani dneska, neměli jsme rádio, nic. Už tehdy jsem bydlel na Masarykově třídě, tenkrát Leninově. Vyšel jsem před barák a šel ten první průvod Libercem. Byli to studenti ze střední školy stavební. Tím pro mě začala revoluce,“ vzpomíná.

Kde byla Jarmila Levko 17. listopadu 1989? Jak se stala spojkou stávkových výborů? Co jí na to řekla její babička? A co jí do indexu napsal Karel Kryl?

Co Milan Drahoňovský fotil v 80. letech do novin? Proč nevěřil, že režim padne? Jak vznikaly jeho fotografie, mapující listopadové dění v Liberci. A co tomu říkali v redakci?

Poslechněte si záznam dvojrozhovoru. 

Na fotografii Milana Drahoňovského z listopadu 1989 je bývalý novinář, pan Chmel, který po srpnu 1968 musel jít pracovat jako cukrář
Sundávání rudé hvězdy z věže liberecké radnice v listopadu 1989 - fotografie Milana Drahoňovského
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.