Kardiolog Neužil: Mozek si může odpočinout, srdce moc ne
Profesor Petr Neužil v oboru diagnostiky a léčby srdečních arytmií má celou řadu světových prvenství. Negativní informace se snaží přebít pozitivními a říká, že je to dřina, protože 10 pozitivních skutků často nevyváží jednu negativní zprávu.
Profesor Petr Neužil vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, věnuje se klinické praxi a výzkumu v oboru kardiologie. Před 15 lety založil první robotizační katetrizační oddělení kardiologie v Nemocnici na Homolce. Říká, že ke kardiologii ho dost možná přivedlo i to, že jeho sestra zemřela při operaci vrozené srdeční vady.
Čím je pro vás srdce?
Srdce není žádný emoční orgán. Nicméně ono to trochu má souvislost, přeci jenom emoce se do srdce promítají buď pozitivně, nebo negativně. Řekl bych, že srdce je velmi dynamický orgán, já jsem sám dynamická osobnost, takže musím mít dynamické srdce.
Srdce je fascinující v tom smyslu, že neustále pracuje, ostatní systémy v organismu mají určitou možnost si odpočinout, mozek si může odpočinout, kosterní svaly nám odpočívají, ale bohužel to srdce si neodpočine. Na druhou stranu ono přesto, že stále pracuje, má určitou fázi, tzv. diastolu, kdy se relaxuje srdeční svalovina, tak se dá říci, že v té fázi toho stahu a roztažení přeci jenom chvíli odpočívá.
Rozumíte svému srdci?
Já bych řekl, že srdci a obecně medicíně se nikdy nebude dát rozumět úplně, protože to je takové nekonečno. Myslím si, že jsme to srdce nevyrobili a ani jakýkoliv jiný orgán, takže tomu nikdy nebudeme schopni porozumět zcela.
Proč je právě srdcem symbolem našeho já a symbolem lásky?
Myslím si, že to je ten neustálý pohyb. To asi fascinovalo i Aztéky, kteří v některé fázi to srdce vyrvali. Když to vyndáte z těla, ještě chvíli tepe, protože má nějakou svoji autonomní aktivační energii, je to prostě mystický orgán. Na druhou stranu bych řekl, že je to trochu přeceňované.
Myslím, že je potřeba na tom vidět fantastickou strukturu těch čtyř dutin, které mají chlopně, které způsobí ideální funkčnost té pumpy. Je to prostě velmi komplexní.
Kdybyste měl vybrat něco, co se za dobu vaší praxe v kardiologii nezměnilo. Co zůstává stejné?
To je zajímavá otázka, tu jsem v životě nedostal. Nezměnilo se to, že pacient, pokud s ním mluvíte, vám je schopen říct nejméně polovinu té diagnózy. Ať máte sebelepší ultrazvuk, ať máte sebelepší CT, fantasticky nabušený magnet, ale ten pacient, pokud s ním nepromluvíte dobře, vám neřekne to, co vám umí říct. Když se umíte dobře zeptat, tak on vám to trochu napoví. Vy pak budete umět správně použít danou diagnostiku, tu armádu technologických vymožeností.
Chtěl bych, aby česká srdce byla zdravá.
Na co jste ve svém oboru a ve své osobní práci opravdu hrdý.
Jsem hrdý na to, že mám stále jednu rodinu, že mám stále jednu manželku, že mám dvě děti, které jsou úžasné, mají svůj mozek, svoji cestu a svoji dráhu. To bych považoval za úžasnou novinu, protože já jsem se třeba v 90. letech choval poměrně hodně drsně, takže musím říct, že ne každá žena a manželka by to vydržela.
V profesi jsem hrdý na to, že z nuly jsme se dostali alespoň do nějaké úrovně, kde občas v nějakých oblastech diktujeme, co se bude dít celosvětově. Třeba léčba pulsní vlnou je celosvětový trend a změnilo to charakteristiku léčby a první aplikace ve světě byla v Nemocnici na Homolce, v nemocnici, kde 30 let předtím nebylo vůbec nic. Tak na to já jsem hrdý.
Poslední otázka od umělé inteligence: Pane profesore, váš život je spojen s kardiologií, jak byste popsal srdce člověka? Je to motor auta, které nás žene životem nebo je to něco víc?
Právě příklad automobilu dávám pacientům, že právě pacient není automobil, my jsme ho nevyrobili, my ho neumíme opravit. Ani motor není úplně optimální příklad, ale je to takový nějaký akcelerující moment v organismu. Myslím si, že srdce bude pořád zábavné, protože je tak dynamické a komplikované strukturálně, že skutečně bude podle mého soudu neustálým středem zájmu. Já bych jenom chtěl, aby česká srdce byla zdravá.
Jak se podle profesora Neužila vyvíjí kardiologie? Proč je důležité mít v medicíně pokoru? Změnili se pacienti a jejich přístup? Proč se nedaří prevence srdečních onemocnění?
Související
-
Záchranář Marek Dvořák: Nesmyslů je v seriálech celá řada. Lidé je chtějí i při ostrých výjezdech
Doktor Marek Dvořák se narodil v Pardubicích. Působí u letecké i pozemní zdravotnické záchranné služby v Hradci Králové a je velmi aktivní na Instagramu.
-
Osmdesátileté plíce někdy fungují lépe, než ty od dvacetiletého dárce, říká profesor Lischke
Nebývá ve studiu zvykem, abych se hosta ptala, jestli si nechce nechat při rozhovoru zapnutý mobilní telefon. Profesor Robert Lischke je transplantační chirurg.
-
Je válka, řekla maminka. Pro povolání lékaře se profesor Beran rozhodl v roce 1968
Dlouhé roky pracoval v oblasti prevence, léčby a izolace extrémně nebezpečných nákaz. Věnoval se problematice těch zvlášť virulentních, jako je ebola, nebo antrax.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka