Jak mohou mikroorganismy ovlivnit bezpečnost jaderného odpadu v úložišti, zkoumají vědci v Liberci

Od roku 2050 by Česká republika mohla mít hlubinné úložiště jaderného odpadu. Vědci Technické univerzity v Liberci řeší vliv mikroorganismů na bezpečnost budoucího úložiště.

S materiálem pracují v uzavřeném boxu

Liberečtí vědci zkoumají vliv mikroorganismů na bezpečnost hlubinného úložiště jaderného odpadu. Odborníci z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace při Technické univerzitě v Liberci se zabývají především mikrobiální korozí, která by mohla narušit schránku odpadu.

Věnují se také vlivu mikroorganismů na bentonit, tedy jílu, ve kterém bude odpad uložený. Procesy vědci zkoumají v řádu desítek měsíců a na základě výsledku simulují proces, který může trvat i stovky tisíc let.

„Mluvíme o tom jako o uloženém obalovém souboru, což je kovový kontejner, v kterém bude ukryté vyhořelé palivo,“ vysvětluje vědecká pracovnice týmu, který se problematice věnuje, Kateřina Černá. „Zkoumáme především problematiku mikrobiální koroze, i to, jestli v bentonitu nemůže vlivem bakterií docházet k nějaké degradaci,“ pokračuje.

V boxu vědci přes gumové rukávy pracují na projektu, který se týká toho, jestli bakterie dokáží bentonitu nějak ublížit. „Cílíme na extrém, abychom uměli podchytit, co se tam bude v reálu dít,“ doplňuje další vědecká pracovnice univerzity Veronika Hlaváčová.

Na výzkumu vědci spolupracují s Českým vysokým učením technickým, správou úložiště radioaktivního odpadu a Ústavem jaderného výzkumu v Řeži u Prahy.

Jakou dobu působení dokáží vědci nasimulovat? A čemu výsledky výzkumu použijí? Poslechněte si reportáž Tomáše Mařase.

autoři: Tomáš Mařas , reČRoL
Spustit audio

Související