Conrad byl inovátor. Od rentgenu k umělé inteligenci v radiodiagnostice
Na radiodiagnostickém oddělení v jablonecké nemocnici mají napilno. Oddělením nás provedl primář Jaromír Frydrych.
Přímý přenos z jablonecké nemocnice byl odvysílán v říjnu 2024.
Na lékařském pokoji radiodiagnostického oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou visí obraz Wilhelma Conrada Röntgena. „Mám tam dokonce snímek ruky jeho manželky,“ říká pan doktor Frydrych, primář oddělení.
„Conrad byl prostě inovátor, který vymyslel úplně novou úžasnou věc. Tenkrát v roce 1900 byli tak nadšení, že se vzájemně snímkovali, takže první snímek, co byl zhotoven, byl snímek manželky, samozřejmě. A bylo to obrovské nadšení. Jediný, kdo z toho byl smutný, byla právě ta manželka, protože když viděla kostru své ruky, tak si myslela, že vidí svoji smrt a už nikdy do té místnosti, kde byla rentgenována, nevkročila,“ dodává.
Do jablonecké nemocnice Jaromír Frydrych nastupoval v 90. letech 20. století, tehdy to byla okresní nemocnice se 2 radiology a asi 10 laboranty. „V té době jsme koupili nové CT, to byla taková revoluce, kdy se stroje neuvěřitelně zrychlily a vyšetření už netrvalo hodiny, nebo půlhodinu, už na tom prvním stroji, co jsme tady měli, jsme byli schopni udělat vyšetření rychle. A to úplně změnilo diagnostiku. Dnes se dá říct, že naším oddělením projdou úplně všichni pacienti,“ vzpomíná lékař.
S pokračujícím rozvojem technologií se i do nemocnic dostává umělá inteligence. „V radiologii je to hit,“ potvrzuje Jaromír Frydrych. „Například při CT srdce, kdy na dva šoty zaznamenáme celé srdce, protože detektor je osmicentimetrový a srdce měří 16 cm, je nevýhoda, že ten přechod může dělat problém, dochází tam k posunu. Umělá inteligence dokáže ten přechod zcela vyhladit, “dává příklad.
Lékaři používají umělou inteligenci i například při screeningu prsu, kdy pomáhá detekovat sebemenší léze, aby člověku, lékaři nic neuniklo.
Co všechno lékaři na CT vyšetřují? A proč na magnetické rezonanci pouštějí pacientům pohádky? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.