Co tady neporoste, to v kyticích nebude, říká jablonecká květinářka. Váže jen z místního kvítí
Dokonalé růže z Afriky nebo tulipány z Holandska. Tak vypadá nabídka většiny dnešních květinářství. Kytice ale může vypadat i jako z louky od babičky, plná chrp, kopretin, nebo orlíčků.
Právě takové váže sedmatřicetiletá Jana Krupová z Jablonce nad Nisou. Ta má dvě malé dcery a jeden velký sen. Rozhodla se být květinářkou, ale ne ledajakou. Kytice vytváří jen z květin, které vyrostou bez pomoci chemických postřiků a z místních zdrojů.
„Mně jako člověku, který ekologií žil od malička, přijde logické, že co je blízko, tak se nemusí dovážet. Je to čerstvé, máte to voňavé. Co tady má růst, tak tady růst bude. Co tady neporoste, tak v kyticích nebude. Takové kytky budou prostě jizerské,“ vysvětlila jablonecká zahradnice.
Zatím jsou její vazby doplněné rostlinami, které jí dodávají další květináři, například z Jesenného nebo z Jindřichovic pod Smrkem. Teď už ale připravuje vlastní květinové záhony na kaskádovité zahradě poblíž jablonecké přehrady. Během karantény tam vysázela například len, jiřiny nebo krásenky.
„Znovu se k tomu zase vracím. Když jsem studovala geobotaniku, tak jsem koukala, jak to kvete na stráních. Květiny se mi vždy líbily, ale nikdy mě nenapadlo, že bych je nemusela zkoumat jako vědec, ale bych je mohla vázat jako květinářka,“ přiblížila Jana Krupová. Do svých kytic dává i luční kvítí, protože podle ní se do kytice hodí každá květina.
Související
-
Tipy na víkend v Libereckém kraji: Svatováclavské a myslivecké slavnosti, i Den architektury
Konec září nabízí kromě příjemného počasí i spoustu možností, jak trávit volný čas. Nabízíme několik tipů.
-
Nesjíždějte řeky s nízkou hladinou vody. Ohrožujete tím vodní živočichy
Oddělení životního prostředí Libereckého kraje vydalo varování pro vodáky, aby v období sucha nesjížděli řeky s nízkou hladinou vody. Můžou ublížit velmi cenným živočichům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
