Co se týká personálu, horší doba nebyla, myslí si provozovatel pizzerií po 40 letech podnikání

6. červen 2024

Pro provozovatele restaurací a dalších gastro podniků je čím dál větším problémem sehnat spolehlivý personál. Přitom úspěch podniku nezáleží jen na šéfovi a léta budovaná dobrá pověst může kvůli personálu vzít rychle za své, jak se to nedávno stalo v jedné liberecké pizzerii.

Zlatko Bajo Ganibegovič s jedním ze svých zaměstnanců v turnovské Maškovce

Dobrá pověst nejen restaurací stojí a padá se spolehlivým a ochotným personálem. Takový najít a udržet je pro restauratéry stále tvrdší oříšek. Svědčí o tom nejen množství inzerátů.

Své o tom ví i Zlatko Bajo Ganibegovič, který u nás podniká již řadu let. „Od roku 1997 jsme tady a vedli jsme turnovskou Maškovku, respektive Maškovku libereckou. A většinou, posledních 10, 15 roků u nás dělají jen cizinci, které přivedeme od nás. Většinou z Bosny a Hercegoviny, odkud jsem já, nebo Chorvatska, ale z Bosny nejvíc,“ říká.

Udělal jsem chybu, spoléhal jsem se na odpovědnost zaměstnanců...
Zlatko Bajo Ganibegovič, majitel pizzerií Maškovka

Ovšem, už ani na ně není tak úplně spoleh, což se projevilo v nedávné době v provozovně Maškovka v Liberci. „Měl jsem velký skandál, protože jsem na ty lidi úplně spoléhal. Na svůj způsob jsem utíkal od problémů, od práce, protože už jsem starší, jsem unavený. A to se odrazilo na poslední kontrole, že jsme dopadli takhle, jak jsme dopadli. Špatně jsme dopadli,“ uvědomuje si Zlatko Ganibegovič.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce v dubnu 2024 provozovnu restaurace Maškovka v Liberci uzavřela kvůli nevhodným hygienickým podmínkám pro skladování potravin.

Spoléhal na to, že jeho zaměstnanci svou práci budou dělat dobře. „Spoléhal jsem na nějakou lidskost, na nějakou odpovědnost. A chyboval jsem, nejde to prostě takhle, lidem se nedá věřit,“ dodává.

Podle něj je situace v pohostinství horší, než bývala. „Moje zkušenost po 40 letech v hospodách je, že horší doba nebyla, co se týká personálu, co se týká všeobecné lidské morálky. Neplatí se málo, jsou jiné hodnoty… My jim dáme například 100 eur denně, to mají všude v Evropě, ale oni jsou pořád nespokojení. Taková je doba, nevím, co se děje, neumím to vysvětlit,“ zamýšlí se a dodává: „Mladí mají jiné hodnoty, nevěnují se práci, co mají dělat. Potřebují tvrdou ruku, a to já neumím.“

V gastronomii kdysi podnikala i zlatnice Pavlína Hájková. Jaké jsou její zkušenosti? Poslechněte si reportáž.

Spustit audio

Související