Českou hudbu šíří ve světě i učitelé. Jednou z nich je třeba semilská rodačka Jana Leclerc Petrášová, která učí na pařížské konzervatoři

Hudbu studovala od malička, jako rodačka ze Semil také na tamní Lidové škole umění. Po výhrách v mnoha celostátních soutěžích a dalším studiu získala v roce 1989 nabídku studovat hudbu také v Paříži. Tam se i vdala, usadila a začala vyučovat na pařížské konzervatoři, kde šíří i českou hudbu.

Česká hudba v Paříži

„Jsem velice ráda, že můžu právě těm malým žáčkům ve Francii předat to, co jsem se naučila. Hodně jsme začínali právě zpěvem přes lidové písničky, a tak se to snažím dělat i já. Také tím, že je seznamuji s českými skladateli. Vždycky, když je Rok české hudby, hrají aspoň jednoho nebo dva Smetany. Nějaký ten Lístek do památníku nebo polku, a dost se jim to líbí,“ prozradila Jana Leclerc Petrášová. Francouzi znají podle ní od Bedřicha Smetany hlavně symfonickou báseň Vltava, ale třeba jeho klavírní tvorbu už tolik ne.

Výuka hudby ve Francii

„Tady v Čechách jsou hudební školy i v malých městech, všude. Kdežto tam se to teprve rozvíjí, bych řekla. Posledních deset let jich vzniklo mnoho, a je to čím dál lépe organizované. Zpočátku tam bylo hodně soukromých hudebních škol, ty konzervatoře nejsou tak přímo zakotvené v hudebním životě, bych řekla. V základním školství rozhodně ne, tam se méně zpívá. Ale všechno se mění k lepšímu,“ přiblížila Jana Leclerc Petrášová.

Jak vnímá Rok české hudby

„Jsem rozhodně velice spokojená, protože vidím, že se tady hodně hraje právě všechna ta hudba Dvořákova, Smetanova, Leoš Janáček, Martinů. Přála bych si, aby se to dál udržovalo, tahle tradice, a aby nás bylo víc, kteří to přenášíme i do té ciziny,“ doplnila semilská rodačka.