Andersenova Sněhová královna v novém. Na jevišti Šaldova divadla ji odtančí na 80 herců
Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvádí 1. listopadu 2024 nové nastudování pohádky dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena Sněhová královna a to jako taneční představení.
Šaldovo divadlo v Liberci představí nové nastudování pohádky Sněhová královna. Poprvé to bude v taneční verzi. Na jevišti se vystřídá skoro 80 účinkujících.
Adaptace tajemné, místy až hororové pohádky je výsledkem spolupráce osvědčeného týmu; choreografky a režisérky Mariky Mikanové, autorů hudby Aleše Březiny a Pavla Ridoška a výtvarníka Aleše Valáška. Ti před čtyřmi lety v Liberci nastudovali i úspěšný rodinný balet Mauglí.
„Pro baletní soubory je taneční pohádka Sněhová královna výjimečným představením s velkým počtem účinkujících, na jeviště se jich vystřídá 77. Ještě nikdy jsem takhle velký projekt nedělala. A to, jak jsme to společně s celým týmem pojali, že tam chceme děti, tato pohádka potom volá, a byla to příležitost využít talenty, které Liberec nabízí,“ vysvětlila režisérka a choreografka Marika Mikanová. Zhruba 15 profesionálů ze souboru totiž zpěvem a tancem doplňují hlavně děti.
Autory původní hudby jsou Pavel Ridoško a Aleš Březina. „My už jsme spolu dělali víc věcí. Někdy přijde jeden z nás s tou první myšlenkou, druhý na ni reaguje, jindy je to naopak. Tady, protože bylo nutné stavět choreografii, tak já nejdřív napsal partituru orchestrální,“ popsal proces zrodu hudby Aleš Březina s tím, že živá hudba je při soudobém baletu velká výjimka a vzácnost, za kterou je vděčný.
Melodie klasického symfonického orchestru je doplněná o elektronickou hudbu, neobvyklé zvukové kombinace a efekty, které inscenaci dodávají atmosféru i součástí. Kostýmy a scéna Aleše Valáška navíc zdůrazňují protiklad mezi ledovým světem Sněhové královny a živým světem dětí.
Na zkoušce představení natáčel redaktor Tomáš Mařas, poslechněte si reportáž.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.