Češi a Slováci se vnímají pozitivně, je to i neexistencí jazykové bariéry, myslí si profesor Rychlík

1. březen 2024

Za několik týdnů čekají Slováky prezidentské volby. Současná prezidentka Zuzana Čaputová ocenila ještě před koncem svého funkčního období také několik Čechů. Mezi nimi i vysokoškolského učitele a zakladatele česko-slovenských seminářů při Technické univerzitě v Liberci profesora Jana Rychlíka.

Profesot Jan Rychlík při rozhovoru s redaktorkou Janou Švecovou

Tématem rozhovoru bylo rozdělení Československa, budoucnost Evropské unie, i to, zda dnešní mladí lidé ještě rozumí slovenštině.

„Můžeme říci, že Češi obecně vnímají Slováky pozitivně a je to tak i opačně. I Češi jsou na Slovensku vnímáni pozitivně. V obou případech různé průzkumy veřejného mínění vždy uvádějí ten druhý národ jako nejoblíbenější,“ uvádí profesor Jan Rychlík.

„Je to dáno pochopitelně jednak dlouhodobým soužitím v jednom státě, a také podobnou sociální strukturou a podobnou kulturní orientací. Je to stejný civilizační okruh. A přispívá k tomu i neexistence jazykové bariéry,“ myslí si.

Česko-slovenské vztahy byly korektní od rozdělení ČSFR. Současné mezinárodní vztahy podle Jana Rychlíka ovlivňuje výsledek posledních parlamentních voleb na Slovensku v roce 2023.

„U moci je tam nyní vládní koalice složená ze stran SMER, Hlas a Slovenské národní strany, a premiérem je Robert Fico, který se snaží o vstřícnější politiku vůči Rusku. Je jasné, že v oblasti zahraniční politiky se české a slovenské priority rozcházejí. Nemyslím, že by to vzájemným vztahům uškodilo, ale na mezinárodním poli se nějaká užší spolupráce momentálně předpokládat nedá,“ odhaduje historik.

Jako vysokoškolský pedagog přednáší Jan Rychlík hlavně mladým lidem. „Jsou narození už po roce 2000, Československo nepamatují. Je to pro ně historie. Berou Slovensko jako jednoho z našich sousedů, byť právě pro jazykovou blízkost jako souseda, který je nám asi nejblíže,“ přibližuje, jak jeho studenti Slovensko vnímají.

Rozumí současní čeští studenti slovenštině, nebo se se slovenskými kolegy dorozumívají například anglicky? „S ohledem na to, že slovní zásoba je z 80 % shodná a dalších 10 % to jsou slova, která sice nejsou úplně identická, ale jsou vzájemně srozumitelná, tak nemůže nastat situace, že by si Češi a Slováci nerozuměli,“ podotýká Jan Rychlík

„Spíš si myslím, že u některých lidí je to ‚psychologická lenost‘. Jestliže vycházím a priori z toho, že je to cizí jazyk, tak už v mozku mám určitou bariéru; a když je to cizí jazyk, tak mu nemůžu zcela rozumět. Myslím si a věřím, že k tomu nedojde, že by si Češi a Slováci, myslím tedy následující pokolení, nerozuměli. Kdyby k tomu mělo dojít, tak jsem rád, že už mi je 69 let a že se toho nedožiji,“ glosuje profesor, který už 33 let pořádá na Technické univerzitě česko-slovenské semináře.

Na co jsou jeho semináře zaměřeny? Jak se Jan Rychlík dívá na rozdělení Československa na konci roku 1992? Jak vidí budoucnost Evropské unie? A jak odhaduje, kam se Slovensko bude vyvíjet po prezidentských volbách? Poslechněte si záznam rozhovoru.

autoři: Jana Švecová , mib
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.