Textilana nebyla památkou ve smyslu památkového zákona, upozorňuje ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář

31. leden 2025

Největší audioportál na českém internetu

Ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář | Foto: Michal Balák, Český rozhlas

Technickou památkou asi byla, ale nešlo o chráněnou památku ve smyslu památkového zákona, tak, aby požívala ochrany, říká o Textilaně ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář

Jak se historické budovy stávají předmětem památkové péče, vysvětlil ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář.

Poslední část bývalé Textilany z roku 1908, takzvaný Blaupunkt (podle německé továrny na výrobu radiopřijímačů), výjimečná tím, že šlo o vůbec první stavbu s železobetonovou konstrukcí v Liberci, nebyla památkově chráněným objektem. Potvrdil to ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář.

Textilana nebyla památkou ve smyslu památkového zákona. Tahle věc nikdy nebyla na pořadu dne...
Miloš Krčmář, ředitel ÚOP NPÚ v Liberci

„Technickou památkou asi byla, ale nešlo o chráněnou památku ve smyslu památkového zákona, tak, aby požívala ochrany,“ říká Miloš Krčmář a v rozhovoru vysvětluje rozdíl mezi jednotlivými kategoriemi: „Památkou můžeme nazvat úplně všechno, co je výsledkem lidské činnosti, což někdy laická veřejnost neví. Pokud chceme mluvit o chráněných statcích, pak musí jít o kulturní, případně národní kulturní památku.“ Jako příklad uvádí například horský hotel a vysílač Ještěd. 

Kdo nese za historické objekty a jejich stav, ať už jsou, či nejsou památkově chráněné, odpovědnost? Jak se historické budovy stávají předmětem památkové péče? A jakou roli přitom mají samotní památkáři? Poslechněte si záznam rozhovoru.

Související