Textilana nebyla památkou ve smyslu památkového zákona, upozorňuje ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář
Jak se historické budovy stávají předmětem památkové péče, vysvětlil ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář.
Poslední část bývalé Textilany z roku 1908, takzvaný Blaupunkt (podle německé továrny na výrobu radiopřijímačů), výjimečná tím, že šlo o vůbec první stavbu s železobetonovou konstrukcí v Liberci, nebyla památkově chráněným objektem. Potvrdil to ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář.
Textilana nebyla památkou ve smyslu památkového zákona. Tahle věc nikdy nebyla na pořadu dne...
Miloš Krčmář, ředitel ÚOP NPÚ v Liberci
„Technickou památkou asi byla, ale nešlo o chráněnou památku ve smyslu památkového zákona, tak, aby požívala ochrany,“ říká Miloš Krčmář a v rozhovoru vysvětluje rozdíl mezi jednotlivými kategoriemi: „Památkou můžeme nazvat úplně všechno, co je výsledkem lidské činnosti, což někdy laická veřejnost neví. Pokud chceme mluvit o chráněných statcích, pak musí jít o kulturní, případně národní kulturní památku.“ Jako příklad uvádí například horský hotel a vysílač Ještěd.
Kdo nese za historické objekty a jejich stav, ať už jsou, či nejsou památkově chráněné, odpovědnost? Jak se historické budovy stávají předmětem památkové péče? A jakou roli přitom mají samotní památkáři? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
