12hodinové směny v buňkách bez vody a toalet. Jak se slouží jabloneckým vodním záchranářům
Záchrana tonoucích, i větší či menší zdravotní potíže návštěvníků jablonecké přehrady, to je práce vodních záchranářů. Byli jsme se podívat, v jakých podmínkách dobrovolní členové integrovaného záchranného systému pracují.
Už sedmnáct let zajišťují vodní záchranáři bezpečí návštěvníků jablonecké přehrady Mšeno, 7 dní v týdnu ve 12hodinových směnách, dobrovolně a ve svém volném čase. I když se jejich práce dá v mnohém přirovnat k práci horské služby, jen místo na horách na vodní ploše, podmínky mají horší než mnozí okolní stánkaři.
Pro služby jim jako zázemí složí tři stavební buňky. V první je v úzkém prostoru stolek s počítačem a zdravotnické lůžko. „Tohle je kancelář, oficiálně ošetřovná, tady zpracováváme dokumentaci a ošetřujeme pacienty,“ říká šéf vodních záchranářů Jakub Motl.
Po paletách se přechází do druhé buňky, do dalšího úzkého prostoru, kde mají záchranáři věci, které potřebují na službu, záchranné vesty, helmy a také malé skříňky na osobní věci. Třetí buňka slouží jako zázemí pro odpočinek záchranářů.
V barelech je voda, toaleta nikde vidět není. „Pitnou vodu řešíme tak, že někdo ze členů si vezme barel a natankuje ho u sebe doma a sem ho doveze. Tady na poloostrově Taiwan pitná voda není,“ vysvětluje Jakub Motl..
Záchranáři používají zhruba 150 metrů vzdálené veřejné toalety, kde ovšem také pitná voda není. O teplé vodě na osprchování nebo umytí rukou či nádobí se nedá mluvit vůbec. Přitom si záchranáři paradoxně oproti posledním 15 letům výrazně polepšili.
„Ano, tyto stavební buňky jsou vylepšení, skrz stěny není vidět a nefouká dovnitř, což se předtím o tom předchozím místě rozhodně nedalo říct,“ potvrzuje záchranář.
„Je spíš problém v tom, že podle smlouvy, kterou máme uzavřenou s hasičským záchranným sborem, bychom potřebovali sloužit 24 hodin. A na to, abychom to mohli dělat, je tohle zázemí nedostačující,“ dodává jeho kolega Josef Báča.
Dalším paradoxem je místo, které jim město vyčlenilo, a to na Taiwanu, kde není dobře vidět na vodu, je to poměrně daleko od hlavní pláže a na Taiwan samotný moc lidí nechodí.
„Kdybychom si mohli vybrat, ideální je hlavní pláži. Kdyby to nešlo tam, tak bychom chtěli do Slunečních lázní, tam je výborný výhled. Bylo nám slíbeno, že tam do budoucna budeme,“ vysvětluje šéf jabloneckých vodních záchranářů Jakub Motl.
Příslib potvrdil i náměstek jabloneckého primátora Jakub Chuchlík z České pirátské strany. Zádrhel je zatím v tom, že budoucnost Slunečních lázní se kvůli výtkám veřejnosti odsunula. O budoucnosti má podle náměstka Chuchlíka rozhodnout mimo jiné i výsledek veřejné ankety.
Související
-
S létem začíná i služba vodních záchranářů na jablonecké přehradě. Bez základny, to se má ale změnit
Pro jablonecké vodní záchranáře svitla naděje, že se dočkají základny u přehrady Mšeno. O její výstavbu usilují už 15 let, co dohlížejí na bezpečnost lidí na přehradě.
-
Prohlédli jsme si: Zázemí u „jabloneckého moře“ v novém voní po dřevě a připadáte si jako na lodi
U jablonecké přehrady Mšeno vyrostly nové převlékárny, kiosek a veřejné toalety. A přibylo k nim i dětské a sportovní hřiště. Podívat se tam byla redaktorka Jana Švecová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.