10 let od ničivých povodní v Libereckém kraji
Ve Višňové jsou na záplavy zvyklí. Na tisíciletou vodu tam ale vzpomínají se slzami v očích
Před deseti lety bleskové povodně na Liberecku vzaly život pěti lidem a způsobily škodu za víc než 8 miliard korun. Postihly více než osmdesát měst a obcí. Ve Višňové, která leží v severní části Frýdlantského výběžku, roztrhala rozbouřená řeka Smědá řadu silnic, ničila mosty a domy. Redaktorka Ivana Bernáthová byla ve Višňové 7. srpna 2010 a taky v těchto dnech, kdy si lidé katastrofu připomínají.
Několik dní tehdy hustě pršelo. Lidé ve Višňové ale stále věřili, že jako obvykle Smědá zatopí pouze zahrady a pole. Jsou totiž na pravidelné povodě zvyklí. Hasiči tenkrát rozvezli tisíce pytlů s pískem a varovali obyvatele, že se blíží stoletá voda. Byla ale nakonec tisíciletá.
„Válečný stav by se dalo říct, protože vlastně v tomhle baráku pak ubytovávali armádu a dobrovolníky. Tam nahoře je školka a školní družina, takže celý ten barák byl ubytovna. A já tam bydlím, takže mě vždycky zaťukali na dveře: máte nás ubytovat pane domácí. Takže jsem lítal po nocích a prostě se to tam rovnalo. Armáda tady dělala neskutečné věci,“ vzpomínal na srpnové povodně před deseti lety pan Stanislav z Višňové.
V části Višňové, v osadě Víska, voda strhla několik domů, popadaly také mosty. Protrhl se jez nad elektrárnou. Na střeše domu ve Vísce stáli zoufalí manželé se psem v náručí. Zachránil je obrovský dub, který zachytil řítící se klády a plovoucí auta. Nešla elektřina, voda na několik dní odřízla vesnici od okolního světa. S transportem jim pomáhali vojáci a hasiči.
„Tady bylo auto za autem, hasičský. Tady ta ulice byla uzavřená, museli jsme přijet zadem, byly objížďky,“ vzpomíná jedna z oslovených obyvatelek Višňové. „Já jsem se do práce nedostala, to je jasné. Ještě jsem tady měla babičku, se kterou jsem potřebovala k doktorům. A nešlo to,“ přidává se další.
Uplynulo deset let a Višňová, Víska, Minkovice a další osady jsou opět vypěkněné. Chlubí se novými mosty, hrázemi a protipovodňovými opatřeními.
„Prostým okem a hlavně poslední povodní, která byla velmi nedávno, tak se ukázalo, že postavená protipovodňová opatření jsou perfektní a funkční. Bez nich by ta voda ve vesnici znovu byla. Mluvím v první řadě o hrázce ve Vísce, která je zhruba 1300 metrů dlouhá a z větší části funguje automatickým přečerpáváním,“ konstatuje nezávislý starosta Višňové Tomáš Cýrus.
„Další věcí, navazující, je v současné chvíli stavěný poldr na Krčelském potoce. Ten bude chránit část Vísky, která je za hrázkou. Až bude dokončený, zatravněný, funkční, tak věřím, že Víska bude na tu dvacetiletou vodu zajištěná,“ doplnil starosta obce Tomáš Cýrus. A to s jediným přáním. Aby už tisícíletá, ba ani stoletá nebo dvacetiletá voda do obcí ve Frýdlantském výběžku nikdy znovu nepřišla.
- povodeň nejvíc zasáhla Frýdlantsko, Českolipsko a Liberecko
- v důsledku povodně přišlo o život 5 lidí
- škody byly vyčísleny na 8,2 miliard korun
- asi 160 lidí záchranáři evakuovali vrtulníky policie, armády i záchranné služby
- celkem živel zasáhl 81 obcí a 1 872 domácností
- do záchranných a likvidačních prací se na území Libereckého kraje zapojilo přibližně 1 000 hasičů, 700 policistů, 40 záchranářů zdravotnické služby, 1 800 vojáků a stovky dobrovolníků
Zdroj: Liberecký kraj
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
