Zápasí se svou pamětí o vlastní život, rodinu i o sebe samotného. Václav Helšus jako Otec
Šaldovo divadlo uvádí v premiéře inscenaci Otec. Autorem je uznávaný současný francouzský dramatik Florian Zeller. Jeho hry jsou nejen oceňované a uváděné po celém světě, ale nabízí také výrazné herecké příležitosti. Liberecké divadlo už před lety na jeviště přivedlo Zellerovu hru Syn.
Českou premiéru inscenace Syn uvedla činohra Šaldova divadla v roce 2020, jen pár dní před začátkem epidemie covidu-19. Teď divadlo nastudovalo starší hru francouzského spisovatele a dramatika Otec.
„Velice nás to bavilo, ocenili jsme, že tam je co hrát, takže jsme si to chtěli užít i s tím, abychom to mohli hrát pro lidi. A Otec je přesně role pro Václava Helšuse,“ vysvětluje dramaturgyně divadla Lenka Chválová a na adresu hry dodává: „Obletěla celý svět, měla obří úspěchy na londýnském West Endu, dobyla New York.“
Hlavní postavou je 80letý André, kterého zrazuje paměť. I divák může mít pocit, že je zmatený jako hlavní hrdina. Jednu a tutéž postavu totiž hraje několik herců, prostředí se mění rychle, je někdy problematické se zorientovat, kde se vlastně divák ocitl.
„Tak je to napsané, já jsem na tom nic neměnil. Divák bude tápat podobně, jako hlavní postava. Podstata hry je o tom, jak člověku mizí svět,“ říká režisér představení Petr Palouš.
„Mám rád takovéto těžké role. Je to hezké. Člověk si musí šáhnout až na dno,“ myslí si herec Václav Helšus, který je jako André středobodem představení.
Premiéru hry Otec uvádí liberecké Divadlo F. X. Šaldy v pátek 22. listopadu 2024.
Na generální zkoušce představení natáčel redaktor Tomáš Mařas, poslechněte si reportáž.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
