Zákulisí řemeslného dění: Setkání téměř rodinné na řezbářském sympoziu v Dolánkách u Turnova
Láska k řemeslu, vůně dřeva a parta lidí, kteří se stali rodinou. To jsou zvláštní ingredience setkání, které se pod hlavičkou řezbářského sympozia každoročně koná na Dlaskově statku. Mezi báječné lidi, které spojuje láska k řemeslu, se vypravil redaktor Jaroslav Hoření.
Už čtvrt století uplynulo od prvního řezbářského sympozia na Dlaskově statku, u jehož zrodu stál Karel Hajn. Ten se na řezbářskou partičku dívá už z obláčku stejně jako Jaroslav Kudrát. Kdo ale z umělců může, ten do Dolánek dorazí. Mezi ty, kteří na sympozium jezdí od začátku, patří liberecký řezbář Václav Plechatý. Nejen s ním se na Dlaskově statku setkal redaktor Jaroslav Hoření, poslechněte si reportáž.
Setkání řezbářů neodmyslitelně patří k letnímu programu na Dlaskově statku. A těší se na něj nejen návštěvníci, kteří se za řezbáři do krásného areálu statku vrací, ale hlavně samotní řezbáři. Jsou mezi nimi „bardi“, kteří spolu s Karlem Hajnem byli u prvního ročníku v roce 1996: Stanislav Pokorný, Václav Plechatý, František Petranyi, Martin Patřičný, Zdeněk Vilém nebo Míla Švec.
V průběhu let přibyli další účastníci – Jan Viktora, Tomáš Dostál Bosambo, Ivan Šmíd, Miloš Šimek, Iveta Sádecká, Honza Švadlenka, Jaromír Dědek, Marta Novotná a mnozí další. Někteří se účastní pravidelně, jiným to čas nedovolí, tak se přijedou za kamarády alespoň podívat. Na některé se už, bohužel, jen vzpomíná, třeba na Karla Hajna i Jardu Kundráta při večerním posezení u táboráku, kde se hodně povídá a taky hodně hraje a zpívá.
Řezbářské symposium na Dlaskově statku není obyčejné sympozium. Není to jen prezentace jednoho z nejstarších a nejkrásnějších opravdu zemitých uměleckých řemesel, které mistři řezbáři dokonale ovládají. Je to hlavně přátelské setkání báječných a moudrých lidí, které spojuje láska ke dřevu a životu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
