Zákaz vstupu do rozhlasu pro nového ředitele ČT1
Znají se desítky let, za mikrofonem vedle sebe seděli nesčetněkrát, proti sobě ale úplně poprvé. Setkání u mikrofonu rozhlasáků Pavla Kudrny a Jiřího Kokmotose.
Čtěte také
„Přijde mi to divné, protože rovnou mohu říct, že ty jsi můj rozhlasový mentor, učitel, a teď se mnou děláš rozhovor… To jsem zvědavý, jak to dopadne,“ říká na úvod Jiří Kokmotos, do konce září 2023 vedoucí programu Českého rozhlasu Brno. Od 1. října nastupuje do České televize na pozici manažera kanálu ČT1.
V září 2023 oslavil 38. narozeniny a 25 let v rozhlase. Jaký byl jeho vstup do rozhlasu? „Můj dědeček mě vzal na Den otevřených dveří tehdy v Praze, na Vinohradskou třídu, kde vlastně hlavní sídlo rozhlasu dodnes je, a mně se to prostředí ohromně líbilo. Pak jsem o tom měl referát ve škole a jedna moje spolužačka chodila tehdy do sdružení amatérských novinářů, a prozradila, že tam mají lektorku z rádia.
Tou lektorkou byla paní Zdeňka Vlašimská, která pracovala v Kolotoči, legendárním pořadu Českého rozhlasu Praha. A Zdeňka mě tenkrát vzala na takovou, řekl bych, soukromou exkurzi rádia a posadila mě do své kanceláře, kde byl obrovský kotoučový magnetofon STM, na kterém se stříhalo.
Byl to prostě magnetický pás, který, když člověk chtěl vystřihnout větu, tak vystřihl třeba centimetr toho magnetického pásu, a pak se to takovými speciálními samolepami slepilo. Nesměl se vyhodit ten správný kousek do koše, protože pak se prohledávaly ty centimetrové kousky…
A ona si právě myslela, což mi řekla několik let potom, že mě to otráví a že odejdu. Šla si něco koupit do rozhlasové kantýny, nějak se tam zdržela, vrátila se až někdy za třičtvrtě hodiny, a myslela si, že já tam dávno nebudu. Pak pochopila, že jsem beznadějný případ, protože jsem tam zůstal a už jsem to měl sestříhané,“ vzpomíná Jiří Kokmotos.
Od Zdeňky Vlašimské vedla jeho cesta k Mileně Lukavské do dětské redakce, a dále do tvůrčí skupiny rozhlasových elévů, která spolupracovala se všemi stanicemi Českého rozhlasu. Tak se Jiří dostal do tehdy Českého rozhlasu 6, dnešního Radiožurnálu. A když se v roce 2003 slavilo 80 let rozhlasového vysílání, protnula se jeho rozhlasová cesta s Pavlem Kudrnou. Začaly Výlety…
Totální zákaz vstupu do rozhlasu
Z Výletů se Jiří Kokmotos dostal k trvalému působení v Českém, předtím Československém rozhlase. Začátek měl však tak trochu "tragickou" příchuť, protože tehdy přišel totální zákaz vstupu do rozhlasu.
„Tohle asi musím vysvětlit já,“ bere si slovo Pavel Kudrna. „Jiří byl takovým rozhlasákem v tu chvíli, obrovsky ho to bavilo, věnoval tomu veškerý svůj volný čas, veškerý svůj školní čas, a kdykoliv my, staří, zkušení, jsme se ho zeptali, jak je to ve škole, tak říkal ‚Je to výborný‘.
A pak přišla ze školy hláška, že Jiří nepůjde k maturitě, pokud se nespraví v předmětech. A my jsme se smluvili, jako jeden muž v rozhlase, se všemi, se kterými on přicházel do kontaktu, a řekli jsme: ‚Dokud nepřineseš maturitu, vysvědčení, nesmíš do rozhlasu‘,“ vysvětluje.
Jak zpětně vidí „zákaz vstupu do rozhlasu“ Jiří Kokmotos? Jak dlouho spolu s Pavlem Kudrnou vysílali a jak si prosadili první rozhlasové vysílání ve dvojici? Kdy a proč se jejich cesty rozešly? Jak vnímá Jiří Kokmotos své působení v Brně a co ho tam překvapilo? A co ho čeká v České televizi? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Související
-
Jak je to dlouho, co jsme se viděli naposled? Hostem Pavla Kudrny byl Petr Kotvald
Naordinoval jsem si procházky se psem a uvažuju o zmrzlinovém stánku, smál se známý populární zpěvák Petr Kotvald. Jak se mu v současné době žije, co dělá a co chystá?
-
Vracím se do míst, která mě pojí s rodinnou historií, říká nový ředitel Lázní Libverda Zdeněk Kopal
Setkání u mikrofonu se tentokrát nenatáčelo ve studiu, ale takzvaně v terénu. Konkrétně na kolonádě v Lázních Libverda, které byly i hlavním tématem pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.