Ve vnitrozemí lidé Spojence vítali, v Němci osídleném pohraničí panoval strach. Ohlédnutí za koncem 2. světové války v Liberci a České Lípě
Před osmdesáti lety v Evropě skončily boje druhé světové války. Lidé žijící na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava mohli slavit konec konfliktu. Příhraniční oblasti dnešního Česka obydlené Němci na tom byly jinak. Obyvatelé Liberce, tehdy Reichenbergu, čekali na příchod fronty s obavami a tisíce lidí před postupujícími spojeneckými vojsky utíkaly.
„Liberec na konci války byl přeplněný městem. Bylo to hlavní město říšské župy Sudety. Jak se východní fronta stahovala, postupovala, tak Liberec na konci války byl městem, přes které proudili nejen lidé, ale i třeba archivy,“ přiblížil vedoucí Oddělení dokumentace a informatiky Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous.
Přípravy na bitvu v Liberci
Ještě půl roku před koncem války v Liberci žilo asi 80 tisíc lidí. V květnu 1945 se jejich počet odhaduje až na 140 tisíc. Z města se navíc postupně stávala pevnost. „Máme k dispozici několik map protitankových zátarasů a překážek. Jedna taková mapa byla určená pro Rudou armádu, aby měli nějaký přehled o tom, do čeho jdou. To znamená, že Liberec se opravdu chystal na bitvu,“ vysvětlil Rous.
Sebevraždy a úmrtí hlady
Zatímco v jiných částech republiky lidé spojenecká vojska vítali, příhraniční většinově německé obyvatelstvo mělo spíše obavy. „Jak říká doktorka Kateřina Portmann, těsně po válce tady proběhlo něco, co bychom mohli opravdu nazvat epidemií sebevražd. V tu dobu se toho samozřejmě nedalo moc koupit. Máme dokonce případy úmrtí hlady. A nejedná se o případy z nějakých táborů, ale třeba o to, že tady malé děti umíraly hlady a byly to děti těch uprchlíků. To byli říšští občané,“ doplnil liberecký badatel.
Konec války v České Lípě
„Ta místní populace se samozřejmě obávala toho, co přijde, protože se necítili jako lidé, kteří budou osvobození. Naopak se báli toho, že se zde Rusové budou chovat jako na dobytém území, což se částečně určitě naplnilo,“ popsal Tomáš Cidlina, historik Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Situace podle něj byla dost podobná té v Liberci.
Němečtí vojáci začali postupně prchat směrem za Labe, aby se dostali do zajetí Američanů. „Příkopy byly lemovány odhozenými zbraněmi. Rusové sem přišli jako do města, ve kterém nebyla takřka žádná vojenská přítomnost,“ uvedl Cidlina. 10. května bylo v České Lípě vyhlášeno stanné právo a začala se psát nová kapitola dějin nejen českého příhraničí.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.