Konec války v Turnově začal hořící orlicí na náměstí. Ráno metaři shrabali hromádku popela a bylo, popisuje historik
Jak zasáhla druhá světová válka do života obyvatel Turnova, které bylo prvním českým městem vysídlenců z Němci zabraného území a jak probíhalo osvobození Turnova před 80 lety podle historika Davida Marka.
Každodenní život obyvatel Turnova za protektorátu a během druhé světové války připomněla v úterý 6. května 2025 přednáška v turnovském muzeu Českého ráje. Připomněla změny, které přinesl zábor nedalekého pohraničí a průběh osvobození před 80 lety. Vedl ji historik David Marek.
„Turnov bylo první větší město na cestě ze Sudet, z oblasti většinově německé. Oblast 15 kilometrů za Turnovem už byla silně německá, oproti tomu Turnov byl striktně česká oblast a byl první stanicí, kde se vystěhovalci ze Sudet vlastně zastavoval,“ popisuje.
Pro lidi v Turnově to znamenalo například připravit ubytování, v jednom okamžiku, po záboru Sudet, se počet obyvatel v Turnově prakticky zdvojnásobil. „Musela se řešit doprava, kolony na silnicích od Pyrámu Ohrazenice – pozn. red.), z Liberce a tak dále,“ dodává historik.
V Turnově také byla významná židovská komunita. „Byla, měli tady svou synagogu, i s tím zábor Sudet souvisí, protože poté se tady množství obyvatel židovské víry zvýšilo až někde k 500 lidí, což bylo poměrně hodně. Samozřejmě, že během války nastalo to, co nastalo všude, koncentrační tábory a definitivní řešení v plynových komorách. Sem do Turnova se jich vrátilo pouze 19, což bylo dost tristní,“ potvrzuje David Marek.
A jaký byl na Turnovsku počátek konce války? „Na náměstí na Hitler-platzu v Turnově byla velká říšsko-německá orlice, dřevěná, kterou v noci z 1. na 2. května 1945 někdo zapálil. Sice se to vyšetřovalo, ale nepřišlo se na to. Metaři prý jen ráno shrabali hromádku popela a bylo to vyřízené,“ vypráví pan Marek.
Co se dělo dál a kdy německá posádka v Turnově kapitulovala? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.



