Teplá zima, léto bez deště. Jak pomoct zahradě, když počasí „nespolupracuje“

Nakolik se může mírná zima podepsat na stromech a keřích, a jak a proč na zahradách budovat dešťové záhony, poradila zahradnice Věra Přibylová.

Čtěte také

„Na jaře mám hrozně ráda jaro, v létě miluju léto, na podzim je nejlepší podzim, a v listopadu nejvíc miluji leden a únor, to už opravdu melu z posledního,“ popsala s úsměvem pocity asi každého zahradníka paní Věra Přibylová. Ani podle ní ale není letošní způsob zimy pro přírodu ideální. „Prostě zima má být zima, aspoň tady u nás. Rostliny jsou na to přizpůsobené, čekají, že bude zima, a ona není, takže samozřejmě raší, což jim úplně na síle nepřidá,“ připustila.

„Pokud by vydrželo tohle počasí do jara, tak by to až takový problém nebyl, největší problém nastane v okamžiku, kdy bude dlouho teplo, rostliny se začnou probouzet a pak přijde pořádná zima, mráz, holomráz,“ dodala.

A připomněla také, že kdyby se podobné počasí v zimě mělo opakovat i další roky, už to stromy může začít vyčerpávat tak, že mohou začít vysychat a nakonec uhynou. „Nebude to letos, může to trvat dva, tři, čtyři roky, a pak už si to člověk nespojí,“ upozornila.

Počasí se mění lokálně, i co se týká deště a vody. „Přestěhovala jsem se do Liberce z Krušných hor, když tady už také začínalo sucho,“ popisuje zahradnice. „Pořád jsem žila v tom, to je jen chvilkový výkyv, ale ono už je to pomalu osmý, devátý rok. Loňský rok (2022) byl zase suchý, takže vody bude méně i tady.“

Řešením problému s nedostatkem vody v zahradě podle paní Přibylové mohou být takzvané dešťové záhony. „Je to vlastně záhon, který by měl jímat a zadržovat vodu v zahradě; takovou tu ‚rychlou‘ vodu, kdy přijde větší silnější déšť a spousta vody uteče pryč, než ji zahradník stihne zachytit,“ říká paní Přibylová.

Jak dešťový záhon vybudovat? Jak působí teplá zima například na hmyz? A jaké jsou praktické rady pro pomocníky arboristů? Poslechněte si záznam rozhovoru.

Spustit audio

Související