Skalákovna: Vydejte se za duchem nešťastného Jáchyma
Podivuhodné skalní obydlí se třemi okny je vytesáno v pískovcové stěně na úpatí kopce zvaného Mazova či Hudcova horka, na dohled od domů Světlé pod Ještědem. Spisovatelka Karolina Světlá s ním spojila v roce 1863 povídku Skalák.
Při psaní povídky Světlá vycházela ze skutečné události, která se – jak si sama spisovatelka zapsala – „na venkově téměř mně na očích se odehrála.“
Nešťastný příběh rodiny
Děj povídky je postaven na příběhu otce Jáchyma, hlavního hrdiny, který své blízké do značné bídy přivedl leností, holdováním kartám a pitím. Kdysi své ženě sliboval velký kamenný dům, ale nakonec s ní a deseti dětmi skončil za vsí v jeskyni. A tak získal přezdívku Skalák.
Ve skále měli sice střechu nad hlavou, ale kruté živobytí – v zimě jejich příbytek promrzal, v létě byl celý vlhký. Děti zde brzy onemocněly a postupně zemřely – až na jediného Jáchyma. Toho matka poslala pryč do služby. Jenže on divokost zdědil po otci a všechny vesničany si brzy znepřátelil.
Jediný, kdo ho obhajoval, byla dívka Rózička, která jej naopak bezmezně milovala. Jáchym se ovšem dokonale „potatil“ – začal hrát po hospodách na housle, opíjel se a lenošil. Jednou jej našla Rózička zbědovaného v lese a nabídla mu, že si jej vezme za muže, když se polepší. Jenže ke sňatku bylo třeba svolení od představených obce, kteří se mu vysmáli. V Jáchymovi se zpěnila krev, zabil jednoho hodnostáře a skončil na deset let v pražském vězení. Rózička jej pak navštěvovala, opuštěná vlastní rodinou a zchudlá. Z Prahy se Jáchym nakonec vrátil jako zlomený člověk, který skončil tam, kde zemřeli jeho sourozenci – ve Skalákovně, kde se nakonec oběsil. Ve skalní místnosti s kamennou postelí a kamenným polštářem dodnes ulpívá dávná tragédie a citliví lidé zde mohou zaznamenat chvění duše mladého Jáchyma Skaláka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
