Pravý řemeslný chléb z vesničky na konci světa aneb Tradiční výroba pečiva v Dolní Oldříši

16. srpen 2019

Pečivo, zejména chléb, je základní potravinou již od nepaměti. V současnosti ale obvykle vzniká ve velkých průmyslových pekárnách, kde převážnou většinu výrobních úkonů provádí stroje. Dá se v dnešní době ještě vůbec péci postaru?

Postup tradiční výroby pečiva přibližuje pekařka Šárka Nemešová

O tom, jak ve 21. století respektovat tradice a přitom splňovat požadavky moderní doby, může vyprávět pekařka Šárka Nemešová, která ve své řemeslné pekárně v Dolní Oldříši na Frýdlantsku vyrábí pečivo tradičním způsobem.

Ve vesnici takříkajíc na konci světa, v chalupě s nápisem Mariánská pekárna, která působí jako by na místě stála od nepaměti, dnes vzniká poněkud jiný chléb, než na jaký jsme v obchodech běžně zvyklí. Způsob jeho pečení je velice blízký tomu, jakým ho kdysi dělali naši předkové.

Tradiční pekárna v Dolní Oldříši na Frýdlanstku

Kamenná podlaha, selsky zařízená světnice a pec doslova jako z pohádky

Péct tradičním způsobem bez potřeby novodobých technologií je podle Šárky Nemešové pohodlné. „Máme tu spoustu cihel, spoustu materiálu a uvnitř máme malý pečící prostor. A my ten prostor vytopíme, běháme kolem toho, a vypadá to jako hodně práce, ale potom vytvoříme nějaký časoprostor, který trvá čtyři a půl hodiny a který můžeme využívat už bez jakékoli další energie. Pak už opravdu jenom sázíme to pečivo,“ vysvětluje pekařka.

V klasické chlebové peci si pekařka topí dřevem a každý bochník ručně připravuje a zadělává z kváskového těsta

Na otázku, proč tedy tímto způsobem nepečou všichni, odpovídá Šárka Nemešová s úsměvem. „No, protože na to ještě nepřišli!“ 

A jak takový tradiční chléb vzniká?

I to si vyzkoušel náš redaktor David Hamr, který si jeden pecen dokonce sám zadělal a vsadil do pece. Poslechněte si reportáž, ze které na vás dýchne příjemná atmosféra tradiční pekárny.

autoři: David Hamr ,
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.