Z aktivistky za práva zvířat architektkou zoo. Júlia Hanuliaková pomáhá s rozšířením liberecké zahrady

Čtěte také

Jaký je příběh nejstarší zoo v Česku? Naším hostem byl Lukáš Nekolný, spoluautor knih o historii liberecké zahrady

„Já jsem přišla z opačné strany. Na střední a na vysoké škole jsem spolupracovala se Svobodou zvířat a protestovala proti držení zvířat v zajetí v zoologických zahradách. V podstatě to vycházelo z toho, že jsem si uvědomovala, že jejich podmínky pro život jsou špatné,“ přiblížila Júlia Hanuliaková.

„Tehdy jsem neměla moc znalostí o tom, co zvířata potřebují k tomu, aby byla šťastná, aby žila spokojený život. Jak jsem to tehdy vnímala, bylo, že jejich životní podmínky jsou velmi rozdílné od podmínek v přírodě. A připadalo mi, že je bezohledné a sobecké od lidí držet zvířata v zajetí pro své potěšení,“ vysvětlila své někdejší postoje.

Začala se více zajímat o práci zoologických zahrad a postupně na ně změnila názor. „Zjistila jsem, že zoologické zahrady jsou nejdůležitější a nejefektivnější organizace, které existují na pomoc zvířatům v přírodě. Vlastně nemáme žádné jiné organizace, které dokážou dělat to, co dokážou zoologické zahrady pro záchranu druhů v divoké přírodě.“

„Proto jsem přešla na druhou stranu. Studovala jsem architekturu, stala jsem se zoodesignerkou. Specializuji se na navrhování habitatů pro zvířata v zoologických zahradách, ale i celkového zážitku návštěvníka zoologické zahrady. Mým posláním je dohlížet na to, abychom zvířatům zabezpečili co nejlepší prostředí pro život. A tentokrát už založené na vědeckých poznatcích,“ dodala Júlia Hanuliaková.

Podle jakých kritérií se v současnosti navrhují zoologické zahrady? Má být zvířecí expozice více životním prostorem pro své obyvatele, nebo ukázkou jejich života pro návštěvníky? A jak bude vypadat plánovaná nová část liberecké zoo, nazvaná Údolí ohrožené divočiny? Poslechněte si záznam rozhovoru.