Nakolik se letošní zima podepsala na zásobách spodní vody? I na to jsme se zeptali hydrologa

„Z dětství si pamatuji, že jsem, a bydlím zhruba v 550 metrech nad mořem, u domu sáňkoval a stavěl sněhový bunkr. Což už moje děti téměř nezažily, takže je vidět, že sněhová hranice toho trvalého sněhu, kde nedochází k oblevám, se posouvá výš. V Jizerských horách si to dokážu odhadnout na přibližně 750 metrů, kde nedochází k pravidelným oblevám,“ soudí na základě osobní zkušenosti Jirák. Hydrologická měření pak úbytek sněhu potvrzují.

„Když to zhodnotíme statisticky, z dat, které máme k dispozici, tak sněhu ubývá. Je to způsobeno dvěma faktory. Jeden faktor je oteplování, to znamená, že zimy jsou stále teplejší, a v ruku v ruce s tímto faktorem jde poměr sněhových a dešťových srážek. V posledních letech v průběhu zimy je trochu více k tomu dešťovému než k tomu sněhovému,“ doplnil Čenda Jirák.

„Teď proběhlo hodnocení klimatologické zimy, což se statisticky hodnotí prosinec, leden a únor. A ke konci února na horách ležela jenom třetinová zásoba vody ve sněhu oproti dlouhodobému průměru. A to je pro spodní vody zásadní, protože ten sníh postupně, když taje, tak nám pouští vodu do půdy a tím se dostává do podzemních vod. A když máme jenom třetinu, tak se tam dostane daleko méně vody z vodních zásob ve sněhu,“ vysvětlil hydrolog. Klíčové faktory jsou podle něj množství sněhu a jeho plošné rozložení.

„Například v Jizerských horách, tak tady jsme, co se týká čerpání pitné vody, více závislí na přehradách, protože geologické složení Jizerských hor úplně nenahrává tomu, aby se tady tvořily nějaké kolektory spodní vody. To je spíše v sedimentech, jako v pískovcích a tak dál. A samozřejmě i z povrchových toků se ty spodní vody doplňují. To znamená, když nám odtéká například Jizerou voda směrem k Labi, a z toho tání sněhu je vody v Jizeře málo, tak potom, řeknu kolem Mladé Boleslavi, se ta spodní voda doplňuje daleko méně, protože v tom povrchovém toku je té vody méně,“ dodal Čenda Jirák.

Co všechno měří hydrologové a co jsou schopní ze získaných dat zjistit? Používají také umělou inteligenci? Jak funguje staniční síť povrchových vod? A jak nejlépe zadržovat vodu v krajině? I to zaznělo v rozhovoru Ivety Kalátové a hydrologa ČHMÚ Jan „Čenda“ Jirák.