Neohřívejte jídlo v plastové krabičce v mikrovlnné troubě, radí odborník z Krajské hygienické stanice

„Hlavní výhoda plastových obalů je v jejich ceně. Dají se snadno vyrobit, takže jsou levné. Jsou sterilní, to je velice důležité například ve zdravotnictví. Dokáží velice dobře ochránit tu potravinu před fyzikálními vlivy, chemickými vlivy, před přejímáním například cizorodých pachů nebo vůni…,“ vyjmenoval některé plusy plastových obalů Petrík.

„Nevýhodou plastů je, že jsme jimi opravdu zavaleni a že mají dlouhodobě nezanedbatelný vliv na naše zdraví. Jsme jimi zavaleni, ať už v našem vnitřním prostředí, v těle, mikroplasty nebo chemickými látkami, které se z nich dokáží uvolňovat při nesprávném používání, a jsme jimi zavaleni i v našem okolí, ve světě kolem nás. A v přírodě se rozkládají velice pomalu,“ uvedl hlavní negativa plastů Aleš Petrík.

Nebezpečné faktory

„Určitě bych se zmínil o tzv. hormonálních destruktorech. Jejich chemická struktura je podobná jako struktura našich přirozených hormonů, které nám v těle řídí veškeré procesy. Tyto látky dokáží úplně rozhodit náš hormonální systém. Velký problém je to například, když se takové látky nachází v dětských hračkách, jako třeba v panenkách ftaláty.“

„Samozřejmě Evropská komise po tom jde, hlídá se to, ale nikdy nedokážete zabránit tomu, abyste v té tržní síti nenalezli nějaké pochybné výrobky, které budou třeba opravdu plné ftalátů, nebezpečné pro děti a mohou narušovat jejich hormonální systém už od raného věku. Dá se řídit třeba čichem, když si k té panence přičichnete a ucítíte takový ostrý chemický zápach, tak od toho určitě ruce pryč a nekupovat podezřele levné výrobky,“ poradil Aleš Petrík.

Různé typy plastových obalů

„Nejběžnější jsou jednorázové plastové misky na jídlo, které slouží hlavně k tomu odnosu pokrmu z restaurace domů nebo třeba i z obchodu. Tam je důležité opravdu to, že ten obal je určen k jednorázovému použití. Často nás to v rámci nějakého šetření svádí k tomu, si tu krabičku doma umýt a používat ji vícekrát. Při mytí ale můžeme krabičku trošku poškodit, poškrábat třeba houbičkou, a už se nám z toho při dalším použití bude daleko snáze uvolňovat do jídla a potom do těla to, co nechceme,“ varoval Petrík.

„Potom máme kvalitnější krabičky na uchovávání jídla. Ty už slouží třeba k tomu, že si v nich uchováváme jídlo doma v lednici. Poznáme je podle toho, že jsou bytelnější a většinou je to na nich vyloženě napsáno, že se dají používat opakovaně. Jsou určené i k širokému rozsahu teplot, často se dají skladovat i třeba v mrazáku při minusových teplotách, stejně tak jako není problém do nich nalít horkou polévku při nějakých sto stupních.“  

„Obecně není nikdy dobré používat plastové výrobky k dlouhodobému skladování, a to ani ty opakovaně použitelné, protože při dlouhodobém skladování vždycky narůstá riziko nechtěného přenosu chemických látek do těla,“ dodal Aleš Petrík. Stejně tak nedoporučuje ohřívání jídla v mikrovlnných troubách v plastových krabičkách, i když jsou na to některé přímo určené.

„Jsou určené a byly testované. Ovšem může se třeba stát, že při výrobě nějaká trochu jiná šarže bude mít trochu jiné vlastnosti, dojde k malinké úpravě technologického postupu, třeba i nechtěné, a už se vám tam něco bude uvolňovat. Vím, že je to pohodlné, ale je to rizikové, protože v mikrovlnné troubě dochází k nerovnoměrnému ohřevu a lokálně se vám v té potravině může teplota zvýšit i víc, než jak je testovaná ta miska nebo ten obal, takže může docházet k nechtěným reakcím,“ vysvětlil Aleš Petrík. Podle něj je vždy lepší ohřívat jídlo na talíři nebo ve skleněné míse.

Jak je to s používáním plastových prkének, PET lahví nebo třeba starších teflonových pánví? Proč některé plasty přejímají pachy z okolí? Co všechno se z plastů může uvolnit a škodit nám? Jaké faktory usnadňují uvolňování škodlivin? Poslechněte si celý rozhovor.