Na TUL vyvinuli novou metodu na odhalení nebezpečných bakterií ve vodě. Výsledky mají v řádu hodin

17. březen 2026

Odhalit tak umí například bakterie legionelly, zlatého stafylokoka a další. Dosud používaná mikrobiologická metoda přitom přináší podobné výsledky až za několik dní. O využití molekulárně-genetické metody mluvila v Setkání u mikrofonu vědkyně Magda Nechanická z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Ptal se jí Miroslav Černík, ředitel ústavu a jeden z moderátorů pořadu.

„Odebereme vzorek vody, dovezeme ho do laboratoře, přefiltrujeme a poté z bakterií, které jsou zachycené na filtru, izolujeme DNA. Pomocí té DNA potom uděláme takzvanou qPCR analýzu. Každá bakterie má úsek DNA, která je specifická jenom pro tu bakterii. A my pomocí téhle analýzy zjistíme, jestli ten úsek je v tom vzorku přítomen a tím pádem je přítomná ta bakterie v té vodě,“ zjednodušeně vysvětlila Magda Nechanická. Oproti kultivační metodě nepotřebují liberečtí vědci dlouhou inkubaci, která trvá několik dní, ale stačí jim na vzorek jen několik hodin.

„Můžeme odhadem dát počet bakterií, který tam je přítomen, ale nemůžeme říct s určitostí, že tam je konkrétní počet bakterií. Ale v rámci mikrobiologického rozboru jsou výsledky v koloniích. Je to možná méně přesné, ale vzhledem k vyhláškám, kde všechny patogenní mikroorganismy většinou mají nulu, neměly by se vůbec vyskytovat, tak my můžeme říct ano, vyskytuje se, nevykytuje se. Což většinou stačí, kromě legionell,“ doplnila vědkyně.

Čtěte také

Metodu na liberecké univerzitě vyvinuli mimo jiné i kvůli nutnosti častých analýz vody ze studentských kolejí, kde se v potrubí vyskytovala legionella. „Nejsem mikrobiolog, ale myslím, že už po pěti šesti dnech se může dát, že to je pozitivní vzorek, ale stejně je to dost dlouhá doba. Touto novou metodou to můžeme říct už do pár hodin, když je to hodně potřeba, tak do těch pěti šesti hodin,“ nastínila Magda Nechanická hlavní výhodu nové metody, kterou je rychlost výsledků.

„Analyzujeme bakterie, které jsou dané vyhláškou, a které je potřeba stanovit v pitné bazénové a teplé vodě. Jak jsme zmínili ty legionelly, poté E. coli, koliformní bakterie, enterokoky, Clostridium perfidigens, zlatý stafylokok a Pseudomonas aeruginosa. Takže sedm bakterií,“ přiblížila, jaké bakterie pomocí metody ve vodě hledají.

„Některé z nich jsou indikátory fekálního znečištění, zatímco například zlatý stafylokok a Pseudomonas aeruginosa, které jsou třeba v bazénových vodách, to už je indikátor rizika zdraví,“ dodala. Vědci můžou stanovit i další bakterie, pokud vědí, jaké mají hledat.

Jaké další bakteriální kmeny lze pomocí molekulárně-genetické metody ve vodě nalézt? Kde se už nová metoda používá a kde může najít uplatnění? Jak dlouho bude trvat, než se použití metody dostane do legislativy? Poslechněte si rozhovor s libereckou vědkyní Magdou Nechanickou z Oddělení technologie životního prostředí Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, která se na vývoji metodě podílela.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.