V Setkání u mikrofonu jsme navštívili Etiopii. Pozvání do pořadu přijal hydrogeolog Jiří Šíma, který v této africké zemi pomáhá hospodařit s vodou

„Poprvé jsem se do Etiopie dostal v roce 1984 jako dar Československé socialistické republiky Etiopské socialistické republice. V obou zemích byl tenkrát komunistický režim a Československo podepsalo technickou dohodu o spolupráci a tam byla i dodávka odborníků - od lékařů přes odborníka na turistický ruch až po nás, geology a hydrogeology,“ přiblížil Jiří Šíma.

„Etiopie se změnila podobně, jako se změnilo Československo. Jednak tam někdy v roce 1991 padnul socialistický režim. Addis Abeba byla dobyta odbojníky, kteří vznikli z takové osvobozenecké fronty v Eritreji a v Tigraji. V důsledku toho šéf odboje slíbil, že když svrhnou komunismus, takže Eritrea se může osamostatnit. Takže se Eritrea potom osamostatnila,“ pokračoval.

Málo deště a hladomory

„Etiopie je klasická země, kde se opakují hladomory. Opakovaly se ve středověku, opakovaly se v novověku. Důvod hladomoru je vždycky úplně stejný. Prostě v některé části Etiopie nepřijde hlavní dešťová sezóna, čili se neurodí. Etiopie, zvlášť dřív v těch 70. a 80. letech, neměla infrastrukturu, že by se z jedné části Etiopie daly převézt potraviny do druhé části. A ony ani nebyly vyprodukované v nadbytku, že by byly uskladněné v nějakých silech. Co se vyprodukovalo, to se snědlo a zbytek se prodal na trhu.“

Jedním z hlavních cílů práce Jiřího Šímy v Etiopii proto bylo zlepšit v zemi hospodaření s vodou. S kolegy z etiopské geologické služby tak dlouhá létacmapovali tamní podzemní vody. „Povrchová voda zmizí s tím, když nenaprší. Řeky netečou, lidi nemají co pít z řeky, nedá se zavlažovat. Proto jsme se od začátku těch 80. let snažili pomoci průzkumem zdrojů podzemních vod. Ta má velkou setrvačnost v zásobách, které tam jsou. A je taky relativně zdravotně nezávadná,“ vysvětlil Šíma.

„Začali jsme program na zmapování zdrojů podzemních vod Etiopie v měřítku 1:250 000. Podařilo se nám od roku 2001 do roku 2019 zmapovat celou Etiopii. Vytvořili jsme 60 listů map a k nim jsou přidělané vysvětlivky, kde se odborník i menší odborník dočte, jaká voda tam existuje v podzemí a jak se k ní dostat,“ popsal výsledek své dlouholeté práce Jiří Šíma.

„Hydrogeologická mapa má dva listy. Jedna se týká opravdu jenom hydrogeologie. A pak je tam druhý list, takzvaná hydrochemie, kde jsou zobrazeny hydrochemické typy a jsou tam i zobrazeny látky, které jsou znečišťující. V Africe neexistuje jiný soubor. Etiopie má 1 100 000 čtverečních kilometrů. Je to obrovská země, různorodá, když si vezmete, že nejnižší bod je minus 120 metrů pod hladinou moře a nejvyšší asi 4 600 metrů nad mořem,“ doplnil hydrogeolog Jiří Šíma.

Ten kromě Etiopie, kde učil i na vysoké škole, pracoval třeba i v Íránu, Peru, v Namibii či Bulharsku. Za propagaci dobrého jména České republiky v zahraničí také v roce 2018 dostal od ministerstva zahraničních věcí cenu Gratias agit.

Jak vypadá práce hydrogeologa v zemi, která není úplně bezpečná? Jak se země proměnila v posledních dekádách? Kolika jazyky tam lidé mluví? A jaké bývá v Etiopii vzhledem k různé nadmořské výšce počasí? Jaké tam mají národní jídlo, vaří tam nějaké pivo? Poslechněte si celý rozhovor ředitele CXI Miroslava Černíka a hydrogeologa Jiřího Šímy.