Naše filmy jsou na vysoké úrovni. Máme skvělé sporťáky, filmaře i sportovce, říká ředitelka festivalu Sportfilm Liberec Renata Balašová

Na přelomu září a října ožije Liberec už 29. ročníkem mezinárodního filmového festivalu Sportfilm Liberec. Přípravy přehlídky snímků se sportovní tematikou, výstav, besed i workshopů jsou už v plném proudu. Hostem Zdeňka Kupky byla ředitelka festivalu Renata Balašová.

Ke sportu měla jako liberecká rodačka blízko už od dětství. A právě sport, respektive sportovní marketing, se stal po studiích historie a angličtiny na Pedagogické fakultě TUL její profesí. Začínala jako osobní manažerka olympionika Aleše Valenty, založila si i vlastní agenturu. Později se z Prahy vrátila do Liberce, kde pracovala pro skiareál na Ještědu a byla i městskou zastupitelkou. V roce 2020 se přes Pavla Landu a Vladimíra Boháče, zakladatele Sportfilmu Liberec, zapojila do organizace přehlídky. 

„Přišli za mnou na začátku covidu a já v tu dobu jako všichni z téhle branže jsem přišla o všechny projekty. Byla jsem poprvé v životě doma na mateřské se svým synem. Byla jsem vlastně bez práce a pánové přišli, jestli bych jim nepomohla s festivalem sportovních filmů,“ vyprávěla Renata Balašová. 

„Vyslechla jsem si to a řekla jsem, no to je fantastický projekt a dorazila jsem je, protože jsem se zeptala: Chlapi, kde ten festival máte? Ten festival byl samozřejmě v Liberci, protože to má i v názvu. A já jsem se tak trošku zasmála a říkám: Vy byste měli dostat cenu za festival v utajení. V životě jsem o tom neslyšela, jsem z Liberce, dělala jsem do reklamy, do sportu, do filmu. Není možné, abych o tom neslyšela,“ pokračovala s tím, že po třech měsících trvajícího covidu a online výuky doma souhlasila, že jim s festivalem pomůže. 

„Takže jsem ukecala všechny svoje kamarády, producenty, produkční, moderátory, zpěváky a všichni zdarma udělali první ročník. Zpíval tady Kryštof Michal za Support Lesbiens zdarma, moderace zdarma, přijela nám technika z Prahy zdarma, protože těm lidem 20 let v Praze dáváte práci a pak najednou jsme byli na stejné lodi a začali jsme se tím bavit. První tři roky ještě s kolegou Jakubem Bažantem z České televize jsme pracovali zcela zdarma. Nejenom, že jsme si všechno platili, ale zároveň jsme ještě sháněli peníze na produkci,“ přiblížila své počátky ve Sportfilmu Renata Balašová. Ten se za jejího vedení proměnil a víc se otevřel veřejnosti.

Mezinárodní festival

„Zřizovatel festivalu byla Česká unie sportu a bylo to dělané spíš pro odbornou veřejnost. Měli jsme obrovskou výhodu, že v porotě festivalu byli renomovaní režiséři i producenti z České televize. A naše filmy jsou na vysoké úrovni. Myslím sportovní, dokumenty, hrané, to se ve světě úplně nevidí. Myslím si, že to je tím, že Česká televize tomu dala základ, máme ČT Sport, takže pořád to tam vzniká. Máme skvělé sporťáky a filmaře, no a samozřejmě skvělé sportovce. To všechno, když se dá dohromady, tak bylo jednoduché použít ty filmy a jenom už to ukázat divákům,“ vysvětlila Renata Balašová.

„Dřív třeba bylo 30 filmů, většinou českých. Ty pak něco vyhrály, poslaly se do finále do Milána, něco se vyhrálo, ale nikdo o tom nevěděl. A my jsme chtěli mít konkurenci větší, takže jsme bojovali za to, abychom se dostali do rodiny větších festivalů a mohli přijímat filmy ze zahraničí. Takže jsme teďka součástí Film Freeway, což znamená, že letos máme třeba 400 filmů ze 77 zemí světa. Takže jsme mezinárodní festival a v tuhle chvíli opravdu máme co nabídnout,“ popsala ředitelka, jak se za jejího vedení festival rozšířil.

Jak vypadá práce pořadatelů festivalu? Jaké sportovní či filmové celebrity už festival navštívily? Co chystají na jubilejní 30. ročník festivalu? A co na následující 29. ročník? Poslechněte si celý rozhovor s ředitelkou přehlídky Sportfilm Liberec Renatou Balašovou.

autoři: Zdeněk Kupka , reČRoL
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.