Auta, poklady, umění. Můj životní příběh je na 5 životů, já ale ještě 2, 3 přidám, říká Leo Vrzal

Část sbírky automobilů pana Leo Vrzala|foto:archiv Leo Vrzala

„Můj strýc jezdil motokáry. Motokáry mě přivedly k motorismu. Dělal jsem několik vrcholových sportů, byl jsem vrcholový sportovec, byl jsem v Dukle Liberec. A po absolvování vojenské služby v Dukle jsem se dal na cestu automobilového závodníka, což byl můj velký sen,“ říká Leo Vrzal, bývalý automobilový závodník, jak se u něj zrodil vztah k automobilovým závodům, k okruhům závodu do vrchu.

„Prvopočátek byl takový, že jsme nejdřív si museli vyjet první výkonnostní třídu v automobilových závodech do vrchu, to znamenalo nejdřív absolvovat oblast mistrák, a pakliže jsme získali první výkonnostní třídu, tak jsme měli šanci složit okruhové zkoušky,“ popisuje.

Sám okruhové zkoušky skládal v Mostě, byl prvním z liberecké zóny, kdo začal jezdit okruhy. Jeho prvopočátkem automobilového závodění bylo, že postavil Škodu 120. „Stavěli jsme ji s kamarádem, Zdeňkem Vojtěchem, de facto jsme stavěli skoro identické vozy, já od něj opisoval, jak jsem mohl, a on nebyl skoupý na informace, byli jsme přátelé,“ vzpomíná.

K dalším jeho vrstevníkům v automobilovém světě patřili kromě Zdeňka Vojtěcha také Břetislav Enge, Vlastimil Tomášek a Ladislav Bareš. V té době byl motoristický sport jiný.

„My jsme auta museli stavět od píky, žádné koupené speciály. Museli jsme auta vybudovat úplně od základu, od prvního po poslední šroubek. A také jsme byli přátelé, ne to, co se v motoristickém sportu děje teď,“ říká Leo Vrzal.

Motorista badatel

Leo Vrzal je také badatelem, jezdil po světě a objevoval nejrůznější poklady. „Jednou z prvních věcí, které jsem realizoval, bylo hledání ostatků Anežky. Prvopočátek hledání v Praze byl velice medializovaný, bohužel se nic nenašlo, i když archeologové se snažili. Já jsem de facto pokračoval dál, myslím si, že ostatky Anežky jsou v Panenském Týnci,“ překvapuje pan Vrzal.

A co ho na badatelství láká? „Adrenalin, všechno je adrenalin. Několik redaktorů, když jsem dělal rozhovory, mi řeklo, že můj životní příběh je na 5,6 životů. Já říkám, že to je pravda, nejsem ale ještě na konci, to já ještě dva, tři přidám. A když jsem se seriózně zamyslel nad tím, co mě vedlo k těmto zážitkům, tak jsem zjistil, že hlavním motorem bylo, že skončila myšlenka, začala akce, a to je to, co vás neskutečně zrychlí,“ zamýšlí se.

Leo Vrzal má také sbírku automobilů. „To si pořídíte jedno, pak zjistíte, že si pořídíte druhý, třetí, pátý, desátý. V současný době těch aut má dvacet,“ směje se.

Které auto si do ní pořídil jako první? Jsou speciály v jeho sbírce funkční? Proč nedopadlo hledání ostatků Anežky? Proč ho chtěla zatknout policie? Jak to vypadá, když se člověk chystá na badatelskou výpravu? Co spojuje sport a umění? A co má pan Vrzal společného s českolipským Speed festivalem.

Poslechněte si záznam rozhovoru.