Na střechu Vísecké rychty v Kravařích se vrátily bobrovky. Je jich tam asi 30 tisíc

„My se teď zabýváme úpravami objektu, hlavně venku. To znamená nátěrem, výspravkami původního vymazání na roubení, ale střecha a krovy jsou hotové,“ uvedl ředitel českolipského muzea a galerie Zdeněk Vitáček. Vísecká rychta je pobočkou muzea a je v ní expozice lidového umění.

„Ta střecha je tak veliká proto, protože tady máme zachovalou třípodlažní půdu, což byl velmi zajímavý objekt. Půda sloužila k sušení a ukládání nejrůznějších zemědělských plodin. Po období, kdy tady byla dřevěná šindel, která sem byla dána při první rekonstrukci v 80. letech minulého století, se vracíme zpátky ke krytině, která tady byla původně. To znamená bobrovka,“ doplnil ředitel muzea.

„V květnu bychom chtěli ukončit stavbu, pak by následovaly uklízecí a obnovovací práce, protože my tady musíme dát do pořádku i další věci, jako je elektroinstalace, nejrůznější rozvody, které souvisí se zabezpečením objektu, ať už požárním zabezpečením, nebo zabezpečením proti vloupání. A pak bychom chtěli ještě využít toho, že ta rychta je teď v tomto stavu a chtěli bychom udělat i údržbářské práce na interiéru,“ nastínil plány prací Zdeněk Vitáček.

Jaká byla historie Vísecké rychty v době vzniku i za socialismu, jak probíhala rekonstrukce krovů a kdy bude rekonstrukce hotová, to vše uslyšíte v reportáži Jaroslava Hořeního.