Musíme děti naučit zvládat stres, říká Jana Hlavová z Pedagogicko-psychologické poradny v Liberci

„Je to hodně populární slovo. Ale je to vlastně celková podpora duševního zdraví, pohody, prožívání, nastavení takových podmínek, abychom mohli pracovat efektivně, řeknu i radostně, s nějakou chutí, abychom optimálně naplňovali všechny své potřeby,“ přiblížila termín wellbeing Jana Hlavová.

Co je wellbeing

„Není to zas až taková věda, protože tam máme péči o naše tělo, o emoce, o nějakou sociální oblast, o vztahy, nějaké sebeuplatnění. To všechno je součástí výchovy. A když bychom se zaměřili na oblasti, které se posilují v těch jednotlivých sférách, tak zjistíme, že ne všechny jsou rozvíjeny tak, aby nám děti vstupovaly do školky a do školy posílené, připravené, s hranicemi, s akceptací, s těmi rozvinutými dovednostmi tak, abychom mohli říci, že dítě je v klidu a v pohodě,“ vysvětlila možné příčiny zjištěné nepohody dětí Jana Hlavová.

Cesta k duševnímu zdraví

„K duševnímu zdraví jsou takové základní pilíře. Je to oblast nějakého fyzického zdraví, to znamená pečovat o svůj spánek, o zdravou životosprávu, pohybovat se, pečovat o dobré vztahy, protože vztahy naplňují jak sociální, tak i  emocionální rovinu. Věnovat se i nějakým svým zájmům, koníčkům. A je důležité, aby všechny ty oblasti byly dobře naplňovány, abychom žádnou nevynechali. Aby nám děti neseděly u počítačů, ale aby měly podporu třeba i v tom pohybu,“ myslí si Jana Hlavová.

Děti, stres a výchova

Jana Hlavová, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny v Liberci|foto:Michal Balák, Český rozhlas

„Není cílem dítě vychovat v nějakém skleníku, aby nepřišlo do kontaktu s žádnou nepohodou. Je důležité s ním pracovat tak, aby, když se setká s nějakým stresem, frustrací, nebo s nějakým neúspěchem, aby se naučilo frustraci a stres zpracovat, překonat. Aby mělo nějaké strategie, kterými je schopno to zvládnout,“ nastínila ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny v Liberci. Posilovat dětskou psychickou odolnost je podle ní hlavně na rodičích a učitelích.

„Dítě prožívá stejně velké starosti jako my dospělí, akorát má svůj svět. Ale když se setká s nějakou frustrací nebo s nějakým stresem ve školce, třeba někdo mu bere hračku, tak je potřeba ho naučit, jak v takové situaci jednat a jak se s ní umět vyrovnat, jak se o sebe postarat slušně, tak s ohledem na toho druhého. A ne zametat mu cestičku, aby se nesetkalo s žádnou nepohodou. Protože to není reálně možné, v životě se budeme neustále setkávat s nějakými nástrahami a budeme jim muset čelit,“ uvedla Jana Hlavová.

Strategie na stresové situace

„Je potřeba dítě vybavit nějakými strategiemi, postupy, sebepoznáním, aby se umělo s těmi stresory a s prožíváním stresu vyrovnat. A to je základ. Protože pokud toto není, pak se můžeme dostávat do situace, že máme v deváté třídě děti, které jsou tak zúzkostnělé, protože neprošly tím posilováním psychické odolnosti. A pak jsou tady samozřejmě i lidé s diagnózou. Ale mluvím o takových těch běžných dětech, u kterých je možné psychickou odolnost od malinka posilovat. Musí tam ale být přiměřený stres, přiměřené stresory. A důležité je, že nejsou často, nejsou velké a je tam dostatek času na zpracování toho stresového zážitku,“ dokončila ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny v Liberci.