Mrtvý slon ve výběhu liberecké zoo? Ne, to si Rání dala jarního šlofíka vleže
Víte, jak spí sloni? A že z radosti pískají? V liberecké zoologické zahradě si spánek užívají dvě slonice indické – pětatřicetiletá Bala a čilá stařenka – Rání, které je padesát šest let.
„Naše slonice v zimě spí krátkou dobu. Stojí a opře se hlavou nebo zadkem do kouta a několik minut klimbá,“ popisuje chovatel Pavel Škorňa. Ačkoliv se slonice ke spánku můžou uložit do boxu s měkkou a vyhřívanou podlahou, možnost často nevyužijí. „Je to pro ně spíš prostor, kde lidi moc nevidí, tak tam mají soukromí.“
Slonice Rání má ráda odpočinek ve venkovním výběhu, hoví si na písku. „Celou zimu spí Rání ve stoje,“ potvrzuje chovatel Milan Baranovský. V leže se šestapadesátiletá slonice vyspí až ve chvíli, kdy smí do venkovního výběhu. Ve svém věku potřebuje víc spánku než mladý slon. Rání zná povel na polohu, ve které spí – jak zní, si můžete poslechnout v přiložené reportáži.
Fakt, že si Rání zjara užívá spánek vleže ve venkovním výběhu, s sebou nese i to, že si návštěvníci zoo často myslí, že slon skonal. „Je už téměř pravidlem, že s příchodem jara nám lidé volají, že máme ve výběhu mrtvého slona, ať s tím okamžitě něco děláme.“ Přibližuje mluvčí zoo Barbara Tesařová. Chovatelé vzkazují návštěvníkům, že o ležící slonici Rání nemusí mít žádný strach, prostě si jen užívá pohodlného spánku vleže.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
