Mít tak Singer číslo 1…, sní sběratelka Pavlína Cvrčková

Pavlína Cvrčková z Liberce sbírá historické šicí stroje už 20 let. Za tu dobu jich shromáždila víc než 500. Zhruba třetinu z nich vystavuje Jizerskohorské technické muzeum v Bílém Potoce na Frýdlantsku. Pro další hledá sběratelka důstojné umístění. Zatím ale marně.

To lidi musí vidět!

Pavlína Cvrčková původně sbírala staré fotoaparáty a zachraňovala bábovkové formy a kafemlýnky. První šicí stroj k ní přišel asi před 20 lety, kdy jí zavolala teta, že její sousedka chce jeden takový vyhodit, a že je to určitě škoda, že ho musí zachránit. To byl ten první, a jak Pavlína sama říká, pak se to trošku rozneslo po vesnici a u ní v práci, a začaly přicházet další stroje. Sama to má postavené tak, že prostě zachraňuje zajímavé exponáty; myslí si, že je lidi musí vidět, že ty stroje musí být někde v muzeu, jsou to totiž učiněné technické unikáty.

Šicí stroj jako váha

Mezi vzácnými kousky, které v její sbírce najdete, je třeba Singer 29 UFA neboli Universal FreeArm, prapředek správkárenských šicích strojů na opravu obuvi z roku 1875. Nebo šicí stroj na šití klobouku a našívání potítek na klobouky, který vás zaujme svým tvarem, vůbec totiž jako šicí stroj nevypadá. Nejstarším kouskem, který má teď ve své garáži, je šicí stroj Wheeler Wilson zhruba z roku 1863; na něm je zajímavé to, že švadlenky na něm prý nechtěly šít, protože se šije zprava doleva. Možná byste ani nepoznali, že je to šicí stroj, připomíná spíš váhu. Stroj s ramenem zezadu dopředu, o velikosti zhruba 25 na 20 cm, poháněný nohou, přivezl jako první do Prahy Vojta Náprstek.

Snem Pavlíny Cvrčkové je Singer z roku 1849. Jak říká, je to rok, kdy Singer začal s výrobou šicích strojů, oficiálně firmu založil v roce 1851; takže Singer číslo 1 by byl opravdu pokladem její sbírky. Má ale Singer 2 z roku 1870, spíše hranatý průmyslový stroj se dvěma ozubenými koly proti sobě, na čtyřech kovových nohách, nádherně zdobený zlatem. Kdysi se na zdobnosti šicích strojů nešetřilo, protože šicí stroj byl vzácnost, bylo to jmění, bohatství, takže se každý snažil, aby byl v domácnosti ten stroj vidět, dodává s neskrývanou láskou v hlase sběratelka. Je proto pochopitelné, že stále hledá vhodný prostor, kde by mohla všechny své šicí stroje vystavit a podělit se tak o jejich krásu a rozmanitost i s ostatními.

Podívat se za ní byla naše redaktorka, poslechněte si reportáž a prohlédněte si nádherné historické šicí stroje ve fotogalerii.