Místo zvonů a zvonků v kostelích zabírají o Velikonocích řehtačky a klapačky
Dřevěné nástroje ale nejsou jen hračkami, jak to zná většina z nás. Poslouží i v kostelích, jejichž návštěva bývala s Velikonoci spjata.
Na historii tohoto zvyku se redaktor Jaroslav Hoření vydal poptat do Krkonošského muzea v Jilemnici za historikem a emeritním ředitelem muzea Janem Luštincem.
Na Zelený čtvrtek se večer při bohoslužbě naposledy zazvoní a potom zvony takzvaně uletí do Říma. A zvony pak nezvoní až do Vzkříšení, ani varhany se v té době v kostelích nepoužívají. Ale poledne, nebo začátek bohoslužby bylo potřeba nějak dát najevo, tak se ujaly řehtačky. Některé byly i o velikosti dospělého člověka. Jedna taková je v kostele v Bozkově u Semil. Řehtačky se ujaly i jako hračka pro děti.
Čtěte také
„My tady Krkonošském muzeu v Jilemnici máme asi 60 cm velkou řehtačku, která byla dříve, kdy nebylo v okolí tolik hluku, dobře slyšet…,“ říká Jan Luštinec, historik a emeritní ředitel muzea. Poslechněte si její zvuk v reportáži. Místo oltářních zvonků pak sloužily klapačky. Ministranti se na ně museli naučit klapat rytmicky, aby to hezky znělo.
I to si můžete v reportáži poslechnout.
A jak ještě Jan Luštinec dodává, lidé z opuštěných samot to sice mívali do kostela daleko, ale chodívali ve skupinách, a tak si mezi sebou povídali, nebo prostě po cestě jen rozjímali.
Související
-
KVÍZ: Co všechno víte o Velikonocích?
Pro někoho svátky jara, pro křesťany po Vánocích druhé nejvýznamnější svátky v roce. Ale co všechno víte o Velikonocích a tradicích, které jsou s nimi spjaty? Otestujte se.
-
FOTO: Dlaskův statek dal sbohem zimě
Vynášení Moreny, pletení pomlázek, malované kraslice a tradiční sladké velikonoční pečivo. To vše si užili návštěvníci Dlaskova statku u Turnova.
-
Vláčný a voňavý. Takový je velikonoční bochánek s anýzem podle receptu z Podještědí
Zkuste si na Velikonoce upéct originální hutný mazanec s anýzem. Recept prozradila týmu Pochoutkového roku Jitka Pluhařová z Českého Dubu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
