Miroslav Holubec

Cyklisté na sněhu – každoroční vděčné téma Krimipříběhů. Miroslav Holubec má hned dvě nehody během jednoho dne, obě na Jablonecku.

Když televizní detektiv vyšetřuje vraždu v domě oběti, nezapomene zmínit, že nejčastěji bývá pachatel manžel, nebo manželka. U krádeží to bývá spíš výjimka.

V předvánočním týdnu policie zaznamenala hned několik dopravních nehod, u jejichž vyšetřování žádá o pomoc případné svědky. Jednu takovou máme i v Krimipříběhu.

Jízda autem přes zákaz řízení se stává jakýmsi novodobým národním sportem. Tento Krimipříběh je v tomto ohledu trochu výjimečný.

Každý rok policie zaznamená nárůst trestné činnosti. Třeba kapsáři využívají tlačenice v obchodech. My máme v Krimipříběhu neobvyklý a přesto tradiční zlodějský sortiment.

Být vykradený je určitě velmi nepříjemná událost. Někdy ale může být nepříjemný i průběh vyšetřování a nakonec i jeho výsledek.

Ujet z místa nehody je velmi závažný přestupek. A většinou k tomu mají tito řidiči více „dobrých“ důvodů. Jako například ten z Krimipříběhu. Představí ho Miroslav Holubec.

Někteří řidiči občas zapomínají na to, že už je zima. Například hrdina tohoto Krimipříběhu měl zřejmě utkvělou představu, že je jaro, konkrétně duben, možná začátek května.

V nouzi je každá rada drahá. I tak by se dal charakterizovat příběh jistého muže z Nového Boru. Tedy přesně řečeno – Krimipříběh.

Nejeden tatínek by jistě uvítal pod stromkem autíčko, tedy spíš auto. Policisté na Liberecku jednomu takovému tatínkovi nejspíš zkazili radost. Jak se jim to povedlo?