Miroslav Holubec

Když člověk řídí auto, musí dávat pozor na cestu, na řízení, na ostatní auta, a případně na chodce na vozovce. Ale ani pak nemá vyhráno.

Často v Krimipříbězích zmiňujeme oblíbenou pašeráckou stezku automobilové mafie z Německa přes naše území do Polska. Jenže, zloději jsou všude.

Komu není rady, tomu není pomoci. A když se jedná o zákony, respektive jejich porušování, platí přísloví dvojnásobně. Někdy i trojnásobně.

Bez práce nejsou koláče. A když vám někdo nabízí peníze, aniž byste museli hnout prstem, měl by vám být takový návrh přinejmenším podezřelý.

O narůstajícím počtu krádeží obytných vozů i o možné prevenci poví Miroslav Holubec v Krimipříběhu.

Znovu je tu Krimipříběh na téma internetové podvody. Leckomu to může pomoct zachránit iluze o slušných lidech, a hlavně peníze.

Říká se, že v jednoduchosti je síla. Nebo také krása. Zloděj, který se pohybuje mezi Jabloncem a Turnovem, jednoduchost svých skutků doslova vyšperkoval.

Každý zločin má díky trestnímu zákoníku danou sazbu. Výši trestu ale můžou ovlivnit ještě různé okolnosti. V případě lupiče z tohoto Krimipříběhu jsou přitěžující.

Nové technologie nám zpříjemňují život. Je ale třeba pamatovat na to, že zloději a podvodníci drží krok s dobou, a všech těchto vymožeností dokážou zneužít.

Žádný zodpovědný řidič by neměl usednout za volant, když se necítí dobře tak, že by to mohlo ovlivnit jeho jízdu. Ale, komu se nikdy nestalo, že by řídil, když mu bylo zle?