Lidé ve válce: Archiv odhaluje osudy skutečných obyvatel Liberce

Severočeské muzeum v Liberci připravuje u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války výstavu s názvem Lidé ve válce. Přiblíží osudy 12 obyvatel válečného Liberce, jejichž příběhy objevil v rámci rozsáhlého průzkumu libereckého archivu badatel Ivan Rous. Některé z nich vyprávěl redaktorce Janě Švecové.

V prvním díle seriálu přibližuje jméno a osud Karla Jägera, který byl na rozdíl od nechvalně známého Konráda Henleina skutečným válečným zločincem. Odhaluje také příběh Liberečana, špiona, který pracoval pro československých stát před válkou a poté byl za špionáž zatčen a souzen.

Záhadnou osobou je antifašista Josef Altman, architekt, o kterém Ivan Rous zjistil, že ho v roce 1939 zatkli a poslali do Buchenwaldu, kde byl až do roku 1945 a jehož stopa po válce úplně zmizela.

Další příběh vypráví o starším židovském pánovi, který jako by byl zapomenut a v roce 1945 v únoru zapojen do evakuace určené pro prominentní nacisty před postupující východní frontovou z Liberce na Karlovy Vary. Omylu si nacisté všimli až na přestupním nádraží v Ústí nad Labem v únoru 1945, a deportovali ho odtamtud do Terezína.

Další z postav chystané výstavy je Matilde Feiner, které se říkalo Tilly, herečka židovského původu, která působila v divadlech a hrála i v rozhlasových hrách. Po začátku válku provozovala se svým mužem restauraci ve Stráži nad Nisou.

Karta japonského dirigenta, který žil za války v Liberci|foto:Jana Švecová, Český rozhlas

Hidemaro Konoe, příbuzný japonského císaře a bratr japonského premiéra, byl slavným dirigentem, sjezdil celý svět. Za druhé světové války působil v Liberci a ve svém orchestru ukrýval židovské hudebníky, kterým pomáhal emigrovat.

Z archivů ještě stále vystupují také nové skutečnosti, například rozšířené sebevraždy obyčejných Němců, kteří žili na severu Čech a v důsledku ničivé ideologie si sami a často i se svými dětmi sáhli v prvních květnových dnech na život. Těm je věnován poslední díl seriálu.

Ivan Rous chystá na základě rozsáhlého průzkumu libereckém archivu výstavu, která bude v Severočeském muzeu k vidění v polovině června. A mluví také o připravované knize: „Budeme ji zpracovávat tak, že tam bude přibližně 100 kapitol o jednotlivých skupinách obyvatelstva, které byly v Liberci za druhé světové války, a pak tam budou jednotlivé příběhy. Bude pokračování toho, čemu my říkáme „lidé ve válce“, protože to není jenom válka, to je i nacistický režim a mnohdy i poválečné události, které vlastně lidi semlely a ničily jim životy.“