Liberec: Václav Havel je na jedné z fotek podobný Bradu Pittovi, říká spolupořadatelka výstavy

Výstavu dvaceti pěti fotografií ze života Václava Havla uspořádala Krajská vědecká knihovna v Liberci společně s nadačním fondem MA-MA Foundation. Expozice věnovaná Václavu Havlovi se v knihovně potkává s končící výstavou snímků zachycujících jeho první ženu Olgu. Obě výstavy jsou součástí Roku Václava Havla, který vyhlásila knihovna letos na jaře.

„Mně se nejvíc líbí na fotografii, kde je zachycen s bratrem jako dítě, mají na sobě krásné úbory a pak ještě jedna, kdy byl Václav Havel velmi mladý, je to fotka z profilu a je na ní podobný Bradu Pittovi,“ říká Martina Koudelková z MA-MA Foundation. Fotografie pocházejí z pražské Knihovny Václava Havla. „Začalo to lavičkou Václava Havla v březnu, pokračovalo to připomínkou srpna 68. Tato retrospektivní výstava ukončuje rok Václava Havla, je to průřez jeho životem,“ dodává Koudelková.

Na setkání s Václavem Havlem vzpomíná i ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci, Blanka Konvalinková. „Vzpomínám na rok 2001, tehdy byla ředitelkou paní Věra Vohlídalová a bylo to těsně po dokončení stavby knihovny. Václav Havel se na ni přijel podívat, protože jí udělil záštitu,“ říká ředitelka knihovny a pokračuje: „Vybavuji si, jak jel proskleným výtahem a nedělalo mu to zrovna dobře, měl trošku závrať. Byl velmi milý a bylo to příjemné.“

Fotka, na které je Václav Havel z profilu podobný Bradu Pittovi

Výstavu fotek Václava Havla si prohlédla i bývalá ředitelka knihovny Věra Vohlídalová. „Ty veliké fotografie jsou velmi působivé, Václav Havel je na nich skoro jako živý,“ říká.

Byl to člověk, na kterého se nedá zapomenout. Uměl naslouchat a pak se podle sebe rozhodnul. Jan Šolc

„Nastoupil jsem k němu roku 1996, pak se chystala událost, abych mu představil svou ženu,“ vzpomíná na prvního českého prezidenta Jan Šolc. „Ona přišla, ale on nevstával – prezidenti podle protokolu nevstávají – tak jí podal ruku, manželka byla nesvá. Václav Havel pronesl ‚zůstaňte v klidu, váš muž u mě nebude mít moc práce, jen celou republiku‘.“

„Byl to člověk, na kterého se nedá zapomenout. Uměl naslouchat a pak se podle sebe rozhodnul. Svolal nás, poslal nám své projevy, všechny připomínky akceptoval a rozhodnul se podle sebe,“ uzavírá Šolc.

Výstava potrvá v Krajské vědecké knihovně v Liberci do konce letošního roku.

autor: Lucie Fürstová
Spustit audio