Liberec: Botanická zahrada pojmenovala pavilon po špičkovém botanikovi Janu Jeníkovi
Liberecká botanická zahrada vzdala hold známému českému botanikovi, profesoru Janu Jeníkovi, který na začátku ledna oslavil 90. narozeniny. Pojmenovali po něm pavilon.
Přímo před vstupem do pavilonu Paleotropis, afrických a asijských tropů ředitel liberecké botanické zahrady Miloslav Studnička předal profesoru Jeníkovi narozeninovou kytici svázanou mimo jiné z masožravek, taky odhalil tabulku s Jeníkovou fotkou a jménem. „Takových osobností, jako je profesor Jeník je opravdu málo. Naučil spoustu žáků, mluví se o Jeníkově škole a počítám se k ní i já,“ říká Studnička, podle kterého profesor Jeník do značné míry ovlivnil tvář liberecké botanické zahrady. „Tím, co pan profesor učil a učí.“
Neuvěřitelně vitální devadesátiletý vědec a pedagog Jan Jeník má nejen v české botanice velmi známé jméno. Publikoval stovky odborných studií a je autorem nebo spoluautorem tří desítek knih, které vyšly ve dvanácti zemích světa. Mimo jiné ho ocenilo i UNESCO. Nově se po něm jmenuje jeden z pavilonů liberecké botanické zahrady.
FOTOGALERIE: V liberecké botanické se můžete kochat orchidejemi

Liberecká botanická zahrada v těchto dnech představuje návštěvníkům kvetoucí orchideje.
Jak sám profesor Jeník přiznal, takový dárek k devadesátinám ho ohromně potěšil: „Je to pro mě dárek, protože přeci jenom – v tomto věku už se necítím…Díky takovému dárku pochybnosti nad sebou samým se zmenšují. Říkám si, že jsem přeci jenom něco udělal.“ Za svůj život profesor Jeník publikoval přes 400 odborných studií a je autorem či spoluautorem tří desítek knih, které vyšly ve dvanácti zemích světa.
Plánuje vydat další knížku
Vědec a učitel, který přítomným poutavě vyprávěl nejen o svých cestách do Afriky ve své botanické práci aktivně pokračuje i dnes, chystá totiž novou knihu: „Jsem doma slušně vybaven počítači. Nyní se zabývám obdobou zdejších Krkonoš, Králickým Sněžníkem a Jeseníkem na severním konci Apalačských hor jsou hory, které jsou velmi podobné těmto středoevropským středohorám.“
Panely výstavy před vstupem do pavilonu profesora Jana Jeníka si návštěvníci liberecké botanické zahrady můžou prohlédnout až do konce února.
Související
-
Botanická zahrada je o Štědrém dni lákadlem
Hlavně senioři a rodiny s malými dětmi přicházeli dnes na Štědrý den do Botanické zahrady v Liberci, zájem byl značný.
-
Vzácným zmijovcům se v Liberci daří. Kdy je botanická ukáže návštěvníkům?
V liberecké botanické zahradě se výborně daří vzácným rostlinám zmijovce titánského. Lidé je ale zatím vidět nemůžou.
-
Nejstarší botanický skvost z Liberce – přes 300 let stará bonsaj – potřebuje „natáčky“
Keř v natáčkách – tak by se dal nazvat unikát liberecké botanické zahrady. Víc než třísetleté bonsaji totiž tamní ředitel natáčí větvičky na kovové drátky. Proč?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.