Krkonošské pochůzkové koledy mívají rozpustilý obsah. „Bodejž se zbrunčela bába,“ zpívá se v jedné z nich
Štědrovečerní povídání o krkonošských koledách a koledování se znalcem Krkonoš, historikem Janem Luštincem, připravil redaktor Jaroslav Hoření.
K vánočnímu času patří koledy. V Krkonoších patřívaly k nejtradičnějším svátečním zvykům, bývaly velmi dlouhé a ty takzvané „pochůzkové“ mívaly i tak trochu rozpustilý obsah.
Bodejž se zbrunčela bába, přál bych ní, by snědla hada,
ona mě prala, pěstí mně dala, ta baba šmachtavá, ta stará bába..
z knihy Josefa Horáka, Krkonošské koledy
V knize Krkonošské koledy Josefa Horáka spolu s historikem Janem Luštincem, který nové vydání této knihy doplnil doprovodným textem, listoval redaktor Jaroslav Hoření.
Jak krkonošské koledy vznikaly a proč zní třeba stejná koleda na každém „kopci“ jinak? Poslechněte si povídání o vánoční tradici.
Ukázka koledy z Jilemnice:
„Kde mně kolady nedají,
největší škodu poznají,
potluču hrnce,
džbány, měděnce,
/koflíky, rendlíky/
co ještě více.
Mísy, koláče potřískám,
vyskočím, sobě zavýskám,
vlezu do kamen,
uleju plamen,
/udělám pojednou,
udělám najednou/
koladě: amen.“
Z knihy Josef Horák: Krkonošské koledy
Ukázka koledy z Benecka:
„Šel jsem na koledu
po ránu z domu,
děvečka mě hnala
vidlema z domu,'
před dům až běžela,
na hubu upadla,
byl jsem rád tomu.
Pod domem házela
za mnou kamením,
přišel tam ňáký pes,
který byl, nevím.
Popad’ ji za sukni,
to byl tanec smutný,
až vám to povím.
Popad’ ji za sukni,
zmáchal ji všecku,
děvečka volala
zas na kuchařku.
Kuchařka běžela,
přes kámen upadla
zas na děvečku…“
Z knihy Josef Horák: Krkonošské koledy
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
