Konec srpna na zahrádce: Co vysadit či přesadit a s čím ještě počkat

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výsadba cibulovin (ilustrační foto)

I na konci prázdnin je na zahradě spousta práce. Redaktorka Jolana Nováková a Ivane Dvořák z časopisu Zahrádkář se tentokrát zaměřili na cibuloviny.

Na výstavách nebo od sousedů můžeme nakoupit cibuloviny a hlíznaté rostliny, které sázíme ihned po jejich dopravení domů. Z cibulovin jsou to obyčejně sněženky, bledule a velké cibule lilií. Sněženky a bledule prošly normálním cyklem kvetení na jaře, tehdy se zatáhly do cibule, nyní budou odpočívat a kořenit, aby rostly a kvetly příští rok. Lilie jsou vytažené z chladných míst (chladniček), po vysazení porostou a ještě letos pokvetou.

Přesazují se lilie venkovní, tzv. babiččiny, ze skupiny Lilium candidum. Po odkvětu, když žloutne květní stvol, vyjmou se ze země a v krátké době se musí vysadit znovu. Ty totiž po zakořenění ještě do podzimu musí vytvořit listovou růžici, která přezimuje nad zemí. Tahle lilie také na rozdíl od mnohých jiných preferuje stanoviště zásobené vápníkem.

Hlízy kosatců je možné vysazovat nebo přesazovat na konci léta

Další rostliny, hlíznaté, též v této době vysazujeme, přesazujeme. Jsou to různé hlíznaté kosatce, denivky. Kdyby sázet nešly, nebyly by v nabídce na výstavách, trzích, jako sazenice, jen tak v sáčku. No a stejné druhy, v kontejnerech, také můžeme vysadit na stanoviště, kde budou zdobit. Převážně až za rok. Denivky z kontejnerů mají tu výhodu, že kvetou jak v nádobě, tak i po přesazení.“

V srpnu vysazujeme nebo přesazujeme řebčík královský. Na přelomu srpna a září lze vysadit další druhy skupiny řebčíků. Narcisy, tulipány, hyacinty a další podobné cibuloviny vkládáme do země, až teplota půdy klesne pod 10 stupňů Celsia.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.