Poetické místo v Podještědí? Trávníček a Beranův hostinec

Největší rozkvět stavení je spojený s rodinou Beranů a s pohostinskou činností. Proto je objekt dnes znám jako bývalý Beranův hostinec. Hospodská činnost v usedlosti skončila v roce 1929.

Nejstarší zmínky k existenci stavení původního čísla popisného 13, dnes 14, se vážou již k roku 1546. Jde o zápis o majetkovém vyrovnání bratrů Červových. Rod Červů vlastnil usedlost do začátku 18. století. Roku 1747 koupil poměrně bohatý statek Matěj Beran za 192 kop pro svého syna Jakuba.

Poslední ze tří lip nad stavením, jedna z nich na ně dokonce spadla|foto: Jaroslav Hoření

Hostinský provoz v usedlosti fungoval nejpozději od roku 1830. Stavení prošlo řadou stavebních úprav, jedna z největších proběhla v roce 1857. Z této doby pocházejí nádherné tesařské a řezbářské prvky typické pro oblast Českodubska. Svůj rukopis nejen do tohoto objektu v Trávníčku vtělil místní tesař Václav Bartoš z nedaleké dílny v čísle popisném sedm.

Poslední velikou a zásadní přestavbou interiérů a exteriérů prošel objekt za Antonína Berana, který se do Trávníčku přiženil. Právě za jeho hospodaření a šenkování zažil hostinec v první dekádě 20. století největší slávu. A právě do podoby této jeho éry se ho snaží vrátit současní majitelé, spolek Dubáci. Stavení zakoupili roku 2014 v havarijním stavu. Do střechy teklo, zdivo bylo vyvalené, trámy ztrouchnivělé a unikátní pavlač, kterou po celé 20. století jezdili obdivovat architekti a národopisci ze široka daleka, spadla.

Desítky let chátrání dovedly objekt sice do havarijního stavu, ale na druhou stranu se „Beranka“ dochovala v téměř nedotčené selské podobě bez zásahu chalupářů. První brigáda proběhla již na podzim roku 2014, kdy Dubáci a jejich příznivci objekt vyklidili, aby mohly začít záchranné práce a řemeslníkům nic nepřekáželo. Každý rok, krůček po krůčku se Beranův hostinec blíží vysněné podobě zachycené na původní, více než stoleté fotografii.

Replika původní hostinské cedule|foto: Jaroslav Hoření

Ve stavení by podle předsedy spolku Dubáci Jana Havelky měla vzniknout expozice hostince s původním sálem, parketami i pípou umístěnou netradičně v černé kuchyni. Vše by mělo být takové, aby návštěvník zažil atmosféru Rakousko-Uherska. Stavení bude nejen muzeem, ale i místem setkávání a místem konání řady akcí, které Dubáci pořádají již nyní.