Jak markrabí Prokop o hrad přišel aneb Šermíři na Bezdězu
Českolipská skupina historického šermu Tartus se druhý srpnový týden roku 2025 nechala naverbovat do služeb markrabího Prokopa na hradě Bezděz. Do pátku 15. srpna tam předvádějí příběh z roku 1402 s řadou zajímavých šermířských soubojů.
Královský hrad Bezděz nabízí o prázdninách nejen víkendové akce. V první polovině srpna 2025 tam byli k vidění šermíři i ve všední dny. Českolipská skupina Tartus tam vystupovala s příběhem z počátku 15. století.
„V té době Bezděz patřil bratranci českého krále Václava IV. Jmenoval se Prokop, moravský Prokop Jošty,“ říká jeden z šermířů, Michal Šidák. „V zemích Koruny České byla taková politicky nestabilní situace, kdy český král Václav IV. bojoval proti svému bratru Zikmundovi. Václav IV. nebyl zrovna povedený a šťastný král a proto se proti němu v českých zemích zvedla velká opozice, a jeho bratr Zikmund oblehl tento hrad, aby jej získal, protože královský hrad Bezděz byl důležitým symbolem královské moci v našich zemích,“ popisuje
Zikmund tehdy Bezděz získal, ale nedobil ho. „Podařilo se vylákat markrabího Prokopa dolů do ležení pod záminkou nějaké dohody. Tam ho Zikmund zajal a posádka hradu pak byla vydírána a po několika dnech se vzdala,“ dodává Michal Šidák. Právě tento příběh skupina na Bezdězu předvádí.
Co přivedlo členy skupiny Tartus k šermu? Je náročné šermovat v plné výzbroji v srpnovém slunci? Proč šermíři půjčují své zbraně i divákům? A kde všude je skupinu možné vidět? Poslechněte si reportáž.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
