Frýdlantský betlém, jeden z největších jizerskohorských betlémů

Někteří si je i sami vyráběli, jiní je kupovali od šikovných sousedů a ti nebohatší si pořizovali figurky do betlémů od umělců či řezbářů profesionálů. Dochovaly se zprávy, jak někteří chalupníci před Vánocemi dokonce rozebírali tkalcovské stavy a vybavení domácností, aby se jim do velké světnice vešel betlém, který ukazovali svým sousedům a každý rok jej rozšiřovali o další a další figurky.

Betlémy bývaly později i turistickou atrakcí – a to nejen ve vyhlášeném Kryštofově Údolí, ale i jinde. Na Vánoce tak například lákal hostinský na velký betlém postavený v hostinci Lesní zátiší, dnes U Vodopádu ve Ferdinandově nad Hejnicemi. Betlémy byly nejprve statické a zobrazovaly narození Ježíše v kulisách Svaté země. Později nicméně přibývalo i jesliček zasazených do kulis severních Čech – objevovaly se zde nejen motivy zdejší horské krajiny, ale například i typická řemesla – tkalci či skláři. Novější betlémy byly často pohyblivé – figurky v nich poháněly mechanizmy z hodin, šicích strojů či jiných domácích zařízení.

Za jedním takovým pohyblivým betlémem se dnes vypravíme do města Frýdlantu, najdeme jej tam v krásné starobylé podstávkové chalupě v Zahradní ulici, jen nedaleko městského centra. Prakticky na dohled od něj se nachází centrální parkoviště. Jeho autor – rolník Gustav Simon (1873-1953) jej tvořil neuvěřitelných šedesát let v obytné místnosti svého stavení, kde zároveň i žil. Na plochu o rozměrech 4 krát 2 metry umístil 130 pohyblivých a 50 statických figur, zčásti poháněných původní důmyslnou mechanikou. Celá scenérie je zasazena do krajiny jizerskohorského podhůří.

Betlém byl nedávno – v letech 2009 až 2012 – kompletně restaurován odborníky z Třebechovic pod Orebem. V podkroví chalupy je výstava věnovanou historii, rekonstrukci a restaurování jesliček betlému. V čase předvánočním je možné si jej prohlédnout od úterý do neděle vždy od půl jedné do pěti hodin večer.

Frýdlantský betlém najdeme ve 250 let staré roubence|foto: Jaroslava Mannová