Film Vlny: Realita a fikce

Stalo se to tak? Napadne možná diváky po zhlédnutí snímku Vlny Jiřího Mádla. Ten do hlavní role obsadil v nadsázce řečeno celý Československý rozhlas konce 60. let. Jak to v něm tehdy fungovalo?

Čtěte také

Nový film Jiřího Mádla Vlny se věnuje někdejší Redakci mezinárodního života v Československém rozhlase v letech 1967 a 1968. Jedním z hlavních hrdinů je reálný šéf redakce, novinář Milan Weiner.

Redakce mezinárodního života v Československém rozhlase existovala dávno před srpnem 1968. Jejím prvním slavným pořadem byl jakýsi pokus o komentované zpravodajství, Svět dnes večer, v roce 1955. Tehdy se Milan Weiner léčil s tuberkulózou, protože jeho organismus byl oslaben pobytem v několika nacistických koncentračních táborech.

Druhý díl seriálu se zaměřuje na scénu filmu Vlny, která je takřka doslovným přepisem historické skutečnosti. Jde o rozhovor Milana Weinera s komunistickým funkcionářem Josefem Zárubou. Popisuje okolnosti vzniku tohoto tehdy velice třaskavého interview, včetně záznamu skutečně natočeného rozhovoru.

Nemůžeme samozřejmě pominout samotnou okupaci vojsky Varšavské smlouvy a vysílání tehdejšího Československého rozhlasu, které začalo necelé dvě hodiny po půlnoci z 20. na 21. srpna 1968. Rozhlas tehdy nejprve burcoval lidi, z nichž mnozí samozřejmě poklidně spali. Nevysílala ale jen Redakce mezinárodního života.

Václav Havel a Jan Tříska. I oni neodmyslitelně patří k rozhlasovému vysílání v prvních dnech po okupaci Československa v roce 1968. Ve filmu Vlny o nich zazní jen několik vět, a přesto jim věnujeme celý 4. díl seriálu. Tyto osobnosti byly spojené s libereckým protiokupačním vysíláním.

Poslední díl seriálu je věnovaný lidem, kteří v období nastupující normalizace v Československu, museli, nebo rozhodli odejít. Podobně jako se rozhodoval hlavní hrdina filmu Jiřího Mádla - technik Tomáš, když za ním přišli lidé ze Státní bezpečnosti…

Spustit audio

Související