Česko si připomíná Den památky obětí komunistického režimu

Čtěte také

Kdo nepozná minulý „ismus“ a není mu vysvětleno, jak nenápadně přichází, spíš se stane obětí jiného „ismu“, říká spisovatel Vejražka

V Den památky obětí komunistického režimu se na řadě míst v Libereckém kraji konají pietní akce na uctění obětí komunistické zvůle.

Velkou pietní akci připravilo město Liberec u Památníku obětem komunismu v parku Paměti národa v Jablonecké ulici. Vzpomínkový akt začne v 15 hodin, a kromě zástupců vedení města se ho zúčastní i představitelé významných organizací a institucí. Akce je určena i pro veřejnost.

Ve stejný čas, tedy v 15 hodin, si oběti komunistického režimu připomene i město Česká Lípa, u pomníku zavražděné političky Milady Horákové na Smetanově nábřeží. Odtamtud se účastníci následně vydají k pomníku další z obětí komunistického režimu, to generála Heliodora Píky před českolipským kulturním domem.

Na krutost 50. let upomíná i putovní výstava Paměti národa, která je do 11. července k vidění na náměstí Českého ráje v Turnově.

Politička a právnička Milada Horáková byla oběšena ve věznici na pražském Pankráci 27. června v roce 1950. Byla jedinou ženou, kterou nechali komunisté zavraždit ve vykonstruovaných procesech v padesátých letech. Odsouzena byla kvůli spiknutí proti republice, které bylo ale zcela smyšlené.

Kromě Horákové se ten den stali obětmi justiční vraždy i další tři odsouzení v tomto prvním velkém politickém procesu, který pomáhali zinscenovat i agenti ze Sovětského svazu, a to Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. Už předtím komunisté nechali zavraždit generála Heliodora Píku, známý je i případ ubití k smrti kněze Josefa Toufara.

Na Miladu Horákovou byl vyvíjen při soudním procesu velký nátlak, jak psychický, tak fyzický, přesto projevila neobyčejnou statečnost a nikdy se ke smyšleným obviněním nepřiznala, jak dokazuje i dochovaná nahrávka ze soudního procesu.

Manžel Milady Horákové Bohuslav Horák byl sice vystudovaný zemědělský ekonom, za první republiky ale pracoval jako redaktor tehdejšího Československého rozhlasu a později i jako jeho programový ředitel. Svoji ženu bezmezně ctil a v jejích aktivitách ji vždy podporoval.

Od roku 1948 nechali komunisté v politických procesech neoprávněně zavraždit 248 lidí, poslední justiční vražda, proběhla v roce 1960. Její obětí byl Vladivoj Tomek, odsouzený za velezradu. Bylo mu 27 let.

Obětí komunistického režimu bylo ale mnohem víc, stovky lidí zahynuly v internačních a pracovních táborech, v komunistických vězeních nebo při pokusu o překročení státní hranice.