Brslen, pámelník, dřišťál? Najdete je ve vrchlabském parku
„Svatá Dorota - sněhu forota" - praví lidová pranostika pro šestý únorový den. Zimní příroda ale nabízí spousty zajímavého, třeba i keře zapadaného vrchlabského zámeckého parku. Dobrým průvodcem byl redaktorce Elišce Pilařové odborník Správy Krkonošského národního parku Jakub Fišera.
Čtěte také
„Keř, který přes rok není ničím nápadný, ale ke zajímavý svým plodem, to je brslen evropský. Je hezky rozpoznatelný mezi keři. Jeho tobolka čtyřčetná a krásně růžová. Semeno je obaleno v takovém oranžovém míšku, říkalo se jim dříve také Biskupské čepičky."
„Brslen je ovšem jedovatý, takže v parcích není zase až tak často vysazován. Ale ptákům vůbec nevadí. Obsahuje pro nás jedovaté alkaloidy, ale v různých koncentracích může dokonce pomáhat proti nádorovým onemocněním či při léčbě HIV. Je tedy možné, že v budoucnu bude cennou dřevinou v léčitelství."
Mimochodem brslen, to je taková správná přesmyčka, Němci mu říkají Spindelbaum, což je pro nás docela dobré, protože Špindlerův Mlýn je nedaleko.
A je to vlastně přeslen, podle tvaru kvadrátků s úzkou stopičkou, říkalo se, že se podobá vřetánku. Takže od přeslenu je k brslenu už jen krůček.
Vedle je pámelník
To je naprostý nezmar. Kdo by nevěděl, plody tvoří bílé kuličky, které hodíme na zem a ony nám pod nohama krásně praskají.
Čtěte také
„Pámelník bílý je keř, který u nás není původní, ale nachází se v podstatě v každé aglomeraci. Vydrží i smog a bujně roste, je zapotřebí ho spíše krotit než dál vysazovat."
A dřišťál má také krásné plody, takové dlouhé korálky na větvičkách.
„Ano, to je opět jeř, který se v mnoha kultivarech vysazuje v parkových úpravách. A jeho plod připomíná zavěšený, podlouhlý korálek. Je tedy tím svým plodem jistě také zajímavý."
Proč je tu vlastně vysázeno ono keřové patro? Stromů je tu dost.
„V našem parku jsou dominantní porosty rododendronů a tisů. A ty tvoří keřové patro. Přitom sem vlastně nepatří. Víme, že dochází k oteplování a naším cílem teď je, vysázet různé druhy hlavně původních keřů a doplnit tak keřovou skladbu parku," dodává Jakub Fišera.
A takové krásné keřové porosty se také určitě moc líbí například vrabcům, kteří nám z přírody bohužel mizí.
Související
-
Ovocné stromy patří do lesa. Je to bistro pro zvířata, říkají hajní hradeckých městských lesů
Daňkům, srnkám, nebo divočákům, žijícím na území Městských lesů v Hradci Králové, lesníci vysazují ovocné stromy. Hlavním důvodem je zpestřit lesní zvěři stravu.
-
Staré odrůdy ovocných stromů se vracejí do Krkonoš. Na horách se objevují třešně nebo jabloně
Správa Krkonošského národního parku vrací do krajiny nejvyšších českých hor ovocné sady. Objevují se tu třeba třešně nebo jabloně. KRNAP je sází i na soukromých pozemcích.
-
Vrchlabí ještě v polovině 19. století mohlo připomínat Benátky. Městem se vinuly kanály a náhony
Na starých mapách se celým městem Vrchlabí táhnou modré stužky labských kanálů a náhonů. Voda z hor pomáhala malým dílnám, později dodávala energii továrním strojům.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Otepluje se a přitom nám mrznou stromy.‘ Na výkyvy teplot si musíme zvykat, říká Hruška z Akademie věd
-
Motiv střelce z filozofické fakulty nebyl ovlivněn duševní poruchou, potvrdila státní zástupkyně
-
Procházková: Feriho kauza ukázala, že soudy jsou empatičtější a politici nejsou nedotknutelní
-
Volejbalisté Českých Budějovic slaví mistrovský titul. Ve finále porazili Lvy Praha poměrem 3:1 na zápasy