Z hradu Čap se toho mnoho nedochovalo. Pohled na Čapskou palici a výhled do okolí to vynahradí
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko-Máchův kraj se nachází především na území Libereckého a Středočeského kraje. Je to krajina pískovcových skal, ve kterých příroda vytvořila řadu pozoruhodných objektů, a člověk postavil mnoho hradů. Z většiny jsou dnes zříceniny, některé sotva patrné. Jednou takovou jsou pozůstatky hradu Čap nedaleko Dubé na Českolipsku, kde se ovšem na skále dochoval mohutný třímetrový pískovcový kyj od nepaměti zvaný Čapská palice.
„Z hradu se toho dochovalo málo pravděpodobně proto, že byl dřevěný. Žádné stopy zdiva jsme nenašli,“ říká historik Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Jaroslav Panáček. Dřevěná konstrukce na skále byla ve středověku častou podobou menších hradů. Z Čapu tak zbyl pozůstatek po hradním příkopu, který odděloval hradní jádro od skalní výšiny.
Další patrnou stopou je kruhová jáma. „V žádném případě tady na tomto místě nejde o studnu. Byla to zřejmě cisterna, do které byla sváděna voda ze střech zdejších staveb,“ míní historik. Třetí zjevnou stopou po někdejším hradu je do pískovce vytesaný, dnes částečně zanesený sklípek.
Ani v archivech se toho mnoho o hradu Čapu nepodařilo nalézt. Oblast na konci 14. století vlastnil Jindřich Berka z Dubé, který měl sedm synů. Třem starším předal část majetku už roku 1391. Dalším třem žijícím synům předal statky roku 1402. „Jindřich řečený Vaněk dostal nedaleký Chudý Hrádek, Jindřich zvaný Hlaváč dostal vesnici Vrchovany a okolní vesnice a třetí ze synů Václav získal panství nazvané po hradu Čap. A to je právě jediná konkrétní písemná zmínka o hradu Čapu,“ dodává Jaroslav Panáček s tím, že hrad nechal postavit zřejmě právě Jindřich z Dubé.
Není ani jasné, nakolik byl součástí hradu skalní útvar zvaný Čapská palice. Ale jak vznikla třímetrová pískovcová skála čnějící na okraji Čapského hřbetu, vysvětluje Jiří Adamovič z Geologického ústavu Akademie věd: „Historie vzniku začala usazením písku v tehdejším křídovém moři před asi 90 miliony let. Písek se postupně změnil na pískovec a začaly na něj působit erozní síly, které vymodelovaly Čapský hřbet a na něm i tu Čapskou palici.“ Pískovec tvořící palici je víc prokřemeněný a proželezněný a právě to mu dodalo větší tvrdost a tedy i odolnost vůči erozi.
Za dobrého počasí je obdivuhodný nejen skalní útvar, ale také jihozápadní výhled z Čapského hřbetu do Českého středohoří, třeba na Milešovku či zříceninu hradu Hazmburk. K hradu Čap a Čapské palici vede modrá turistická značka z obcí Pavličky nebo Obrok, kde je parkoviště. V obou případech má cesta délku kolem dvou kilometrů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
