Vrchlického návrší nad slatiňanským zámkem zdobí venkovní Mariánská modlitebna
Na Vrchlického návrší nás zavedl kastelán zámku Slatiňany Jaroslav Bušta
Romantický kraj okolo skalních útvarů nad městečkem Slatiňany v Pardubickém kraji si na konci 19. století zamiloval básník a spisovatel Jaroslav Vrchlický. Zdejší skalky a samozřejmě krásné výhledy do krajiny ho jistě inspirovaly při jeho tvorbě. Dnes nese návrší tyčící se nad slatiňanským zámkem jeho jméno.
Krajina okolo Slatiňan, městečka v blízkosti východočeské Chrudimi, je spojená především se jménem knížecího rodu Auerspergů, kteří vlastnili zdejší zámek. S ním sousedí hřebčín, který je od roku 1992 součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Slatiňany prosluly chovem starokladrubských vraníků a do podvědomí televizních diváků se dostaly díky seriálu Dobrá Voda.
V třešňovém sadu nad městem se nachází Vrchlického návrší, odkud se můžete vydat k dalším oblíbeným turistickým cílům, jako je například prvorepubliková výletní restaurace Monako, historická zmenšenina hradu Kočičí hrádek nebo Muzeum starokladrubského koně v někdejší auerspegrské myslivně zvané Švýcárna.
Kamenné klekátko volá po opravě
Na Vrchlického návrší vede od zámku příjemná cesta, která prochází historickým sadem. Slatiňanská třešňovka patří k oblíbeným vycházkovým místům. Staré stromy postupně nahrazuje nová výsadba. Ještě před sto lety se návrší jmenovalo Mariánské. V roce 1852 na něm byl vztyčen kamenný podstavec s obrazem Panny Marie a vznikla tak venkovní modlitebna. Iniciátorkou stavby byla Gabriela Auerspergová a sama byla zároveň autorkou výtvarného návrhu.
Mariánská modlitebna byla vysvěcena v létě roku 1854. Původní výška sloupu byla asi osm metrů, kvůli vichřicím byla ale snížena na šest a půl metru. Horní část sloupu byla osazena kapličkou s obrazem Panny Marie, nalezeným v dolnorakouském Gamingu, odkud se dostal do auerspergského zámku v Goldeggu a poté do Slatiňan. Před sloupem s obrazem Bohorodičky je umístěno kamenné klekátko, které by si dnes už zasloužilo opravu. Horní část kamenné lavice totiž leží na zemi.
Vrchlického portrét na skalce
K Mariánskému sloupu na Vrchlického návrší lidé často přinášejí svíčky, a tak i v podvečer mívá toto místo zvláštní kouzlo. K psaní veršů inspirovalo významného českého básníka Jaroslava Vrchlického. Ten do Slatiňan jezdil společně s rodinou na letní byt.
Vrchlického návrší bylo slavnostně pojmenováno 2. května 1926, kdy byla na jedné z křemencových skalek odhalena pamětní deska s básníkovým portrétem v životní velikosti. Tu nechala Čtenářská beseda a zdejší okrašlovací spolek vytvořit v dílně českého sochaře a medailéra Otakara Španiela. Odhalení desky proběhlo za přítomnosti významných hostů. Nechyběla dcera Jaroslava Vrchlického Eva nebo divadelní režisér, výtvarník a ředitel Národního divadla v Praze Gustav Schmoranz, který pocházel ze Slatiňan.
Vrchlického návrší na úpatí Železných hor a v blízkosti chrudimských rekreačních lesů Podhůra nabízí navíc krásné výhledy do okolí. Na horizontu je možné spatřit Krkonoše, Orlické hory a samozřejmě také dominantu Pardubicka, Kunětickou horu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
