Volby 2024: Volební vysvětlovna

• Doklady, volební lístky a volební urna
• Jak správně kroužkovat
• Proč volit
• Volby do Senátu
• Sčítání hlasů

Doklady, volební lístky a volební urna

Volit může každý svéprávný občan, kterému bylo, nebo aspoň v druhý den voleb bude, 18 let. Podzimní krajské volby se týkají všech obyvatel krajů - s výjimkou Prahy. Kdo v ní má trvalý pobyt, ten si na volby zastupitelů počká do nejbližších komunálních voleb.

Voliči se musí prokázat platným osobním dokladem, tedy občanským průkazem nebo cestovním pasem; s řidičským průkazem u volební komise neuspějete. Na dokladech si zkontrolujte datum platnosti, protože volit nepůjde ani s občankou v telefonu.

Druhou zásadní věcí je vědět, kam jít volit. Adresa bývá napsaná ve volební sadě, kterou obdržíte poštou, zpravidla jde o blízkou školu. Komu lístky nepřijdou, najde informace buďto na webu nebo na vývěsce obecního nebo městského úřadu. Jinde než ve spádové místnosti je možné volit jenom s voličským průkazem.

V těchto volbách do kraje a Senátu není možné hlasovat ze zahraničí. Kdo v nich chce volit, nemá jinou možnost, než přijet do Česka, do příslušného volebního obvodu.

Zvláštní možnost volby pak mají lidé, kteří ze závažných důvodů nezvládnou dojít do volební místnosti, jsou třeba v nemocnici. Za nimi volební komise přijde s volební urnou, objednat ji můžou přímo u volební komise nebo přes obecní úřad.

Jak správně kroužkovat

Všichni voliči už by měli mít hlasovací lístky ve svých schránkách. Pokud tomu tak není, nic se neděje, protože ve volebních místnostech jich bude mít dostatečná zásoba.

Důležitá je ale volební obálka s úředním razítkem, tu přímo od komise dostane každý volič. Do každé úřední obálky patří jen jeden hlasovací lístek. Je to proto, aby každý hlasoval pouze jednou.

U těchto voleb budou úřední obálky v některých okresech dvě: jedna velká šedobílá - pro krajské volby, druhá malá žlutá - pro volby do Senátu. Pozor na to, abyste je nepopletli - hlas by byl v takovém případě neplatný. Další důvod k diskvalifikaci by byl třeba úplně roztržený nebo nečitelný lístek.

V případě krajských voleb jde o velký formát A3, tak, aby byli všichni kandidáti na první straně. Kroužkovat, tedy udělit preferenční hlas, můžou voliči v krajských volbách až u čtyř kandidátů. Když jich bude víc, je to jakoby volič nekroužkoval. Volit napříč kandidátkami není možné.

U voleb do senátu jde o menší formát A5, na lístku je vždy jméno jediného kandidáta nebo kandidátky. Odpadá tím i kroužkování, protože volič vybírá jediného kandidáta.

Proč volit

Hejtmany lidé volí každé čtyři roky. V pravomocích kraje je například zřizování středních škol, plánování dopravního spojení nebo schvalování různých dotací, a také třeba svolávání krizových štábů.

Vedení kraje má velkou moc a potvrzuje to i suma peněz, se kterými kraje nakládají, celkem za všechny regiony je to skoro 400 miliard korun ročně.

Značná část z toho směřuje do zdravotnictví. Kraje jsou odpovědné za dostupnost pohotovostí a záchranné služby, řídí taky krajské nemocnice. Síť krajských zdravotnických zařízení je suverénně nejhustší a oproti státním (fakultním) nebo soukromým zařízením poskytují největší penzum lékařské a zdravotní péče.

Kraje se musí starat taky o silnice. Staví a opravují komunikace druhé a třetí třídy, celkem jich je víc než 48 tisíc kilometrů. A přísluší k nim přes 12 tisíc mostů. Kraje také zajišťují a plánují celou regionální dopravu, vydávají licence pro autobusovou dopravu a schvalují jejich jízdní řády. Kontrolují činnost STK a metodicky vedou a jsou odvolacím a kontrolním orgánem pro ORP v oblasti kontroly stanic měření emisí.

Kromě toho například staví a plánují všechny cyklostezky.

Kraje také zřizují a provozují střední školy, mimo jiné tak můžou ovlivnit i to, kolik míst na nich bude v příštích letech. A zajišťovat musí taky veškeré sociální služby - domovy pro seniory, centra pro tělesně a duševně handicapované, domy pro matky v nouzi, azylové domy, chráněné bydlení, bezprahová a nízkoprahová centra, odlehčovací služby, poradenství atd. Bez krajů by se sociální systém zhroutil.

Krajské zastupitele volí Češi každé 4 roky. Velikost zastupitelstev se liší kraj od kraje podle toho, kolik má obyvatel, nejmenší 45 a největší 65.

Kandidovat do zastupitelstva může v podstatě kterýkoli volič - svéprávný a minimálně 18letý občan. Jednu pevnou podmínku ale kandidatura má - na rozdíl od voleb do sněmovny nebo senátu musí uchazeč žít v daném kraji.

Volby do Senátu

Pojistka demokracie - i tak se přezdívá Senátu. Jeho členové rozhodují kromě rozpočtu o každém zákoně, který projde Sněmovnou, můžou taky navrhovat své vlastní.

V Horní komoře Parlamentu sedí celkem 81 senátorů. Složení se mění každé dva roky, postupně po třetinách. V roce 2024 své zástupce v Senátu volí také Jablonec nad Nisou a Mladá Boleslav s přesahem na Turnovsko.

Kandidovat do Senátu může každý, komu bylo aspoň 40 let. Senátorský mandát letos končí 27 politikům, převážně zástupců vládní koalice, jen dva jsou opoziční. Nejčastěji se o senátorské křeslo uchází kandidáti mezi 50 a 60 lety. V letošních volbách je to podle statistického úřadu průměrně 56 a půl roku. Kandidujících žen znatelně ubylo. V roce 2022 kandidovalo 43 žen, letos jejich jen 29.

Senátoři posuzují, až na státní rozpočet, každý nový zákon po té, co ho schválí poslanci. Sepsat můžou taky úplně nový zákon a poslat ho naopak do sněmovny. Bez horní komory by Česko nemělo ani ústavní soudce, k jejich jmenování totiž prezident potřebuje souhlas Senátu. A v případě rozpuštění Sněmovny Senát částečně zastupuje poslance

Senátní volby jsou zpravidla dvoukolové, uchazeč by totiž v prvním kole musel získat nadpoloviční většinu hlasů, což se stává jen výjimečně. Do druhého kola postupují dva nejúspěšnější kandidáti a voliči už vybírají jen mezi nimi.

Sčítání hlasů

Volební místnosti se v Česku uzavřou v sobotu 21. září 2024 ve 14 hodin. Pokud tou dobou ale volič bude čekat před volební místností, komisaři ho nechají odvolit. Po posledním hlasujícím se místnost zavře a začne sčítání.

Volební komise kontroluje kromě odpovídajícího počtu obálek a hlasů taky jejich platnost. Započítat nesmí třeba víc lístků v jedné obálce, znehodnocené hlasovací archy, ani lístky v urně na volno, bez úřední obálky s razítkem.

Komisaři jsou nejčastěji nominování určitou stranou nebo hnutím a v komisi se pak setkávají zástupci různých uskupení. Je to proto, aby se při práci mohli vzájemně kontrolovat. Ve chvíli, kdy hlasy sečtou a zapíšou, komise předává výsledky statistickému úřadu. I ten vydá kontrolní potvrzení. Komise si může později na serveru statistického úřadu volby.cz zkontrolovat, jestli výsledek odpovídá tomu, co odevzdali.

Na serveru volby.cz se začnou v sobotu postupně načítat výsledky všech sečtených okrsků, krajských i senátních voleb. Sledovat je na webu můžou kromě komisařů i všichni voliči, a uslyšíte o nich samozřejmě taky v našem vysílání.

Sečteno zpravidla bývá do večera, letos se ale sčítání může kvůli ztíženým podmínkám v oblastech zasažených povodněmi protáhnout. Při posledním souběhu krajských a senátních voleb v roce 2020 bylo 90 procent okrsků sečtených do 18 hodin.

Případná podezření na chyby ve sčítání výsledků řeší soudy, v případě krajských je to Krajský soud, u senátních Nejvyšší správní soud. Stížností bývají u každých voleb jednotky. Zveřejněním oficiálních výsledků voleb ve sbírce zákonů začíná 10denní lhůta na odeslání stížnosti příslušnému soudu.