Včelaře na Semilsku trápí hniloba včelího plodu. Napadená včelstva musejí spálit

Hniloba včelího plodu se objevila na začátku června u včelstva v Dolních Štěpanicích. Včelstva v ohnisku veterináři zničili a vytyčili ochranné pětikilometrové pásmo, v němž se musí dodržovat opatření pro přesuny včelstev a sledovat příznaky nákazy.

Včelař Jiří měl včelíny v chatce s výhledem na Krkonoše. Minimálně rok tu nesmí podle veterinárního nařízení včelstva mít. |foto: Ivana Bernáthová

Chovatelé, kteří mají včely v ochranném pásmu, museli Krajské veterinární správě v Liberci nahlásit aktuální údaje o počtu včelstev a jejich umístění. Navzdory opatřením se ale postupně v blízkém i vzdálenějším okolí objevila další ohniska. Konkrétně hniloba napadla včelstva v Horní Branné, Mrklově, Valteřicích a Víchové nad Jizerou. Kvůli tomu se ochranné pásmo rozšířilo a celkem do něho spadá už více než 1300 včelstev na 176 stanovištích, řekl v pátek ředitel krajské veterinární správy v Liberci Roman Šebesta.

Poškození včelaři mohou požádat o náhradu škody ministerstvo zemědělství 

O devět svých včelstev přišel také Jiří Pochop z Víchové nad Jizerou. Nákazu v úlech prý objevil sám. „Jakmile plástve zavíčkuje zdravé včelstvo, tak je většinou víčko vedle víčka, kdežto když je tam ta hniloba, tak není výsledek celistvý,“ vysvětluje včelař.

Na rámech měl včelař celkem devět včelínů. Kvůli hnilobě včelího plodu musel všechny i s včelami spálit. |foto: Ivana Bernáthová

Spálit je přitom nutné nejen samotná včelstva, u nichž se nákaza objeví, ale také úly. „Zlikvidovat se musí úplně všechno včetně nářadí, které včelař používá, včetně vosku, pláství, které má uložené jako zásoby před vytáčením, pracovní oděv. Všechno co přišlo do styku a co by mohlo být zdrojem nákazy,“ řekl Šebesta. Třeba medomet, který je poměrně drahý, lze ale podle něj dezinfikovat, pokud je z nerezu. Právě ten ale podle něho mohl být v jednom případě i zdrojem přenosu nákazy, jelikož si ho včelaři mezi sebou půjčují.

Lidem nebezpečí nehrozí

Hniloba je stejně jako včelí mor považována za nebezpečnou nákazu, pro člověka však nebezpečná není. Naposledy se choroba objevila v Královéhradeckém kraji v květnu 2016. Za hlavního původce hniloby včelího plodu jsou považovány dva druhy bakterií.

Nákaza může být do chovu zavlečena při zalétávání včel, roji neznámého původu a infikovanými plásty, úly či včelařskými pomůckami. Chovatelé by proto měli vše pořizovat jen z ověřených zdrojů. Včelaři v Libereckém kraji přitom podle Šebesty bojují od loňska i se včelím morem, hlavně na Liberecku.