V Česku z domova pracují čtyři procenta zaměstnanců. Více je žen

6. srpen 2018
Mobilní telefon, notebook, počítač (ilustrační foto)

Lidé nemusí nikam dojíždět, ani nemusí zajišťovat hlídání nemocných dětí. Výhody home office u nás využívají necelá čtyři procenta zaměstnanců. Vyplývá to z nejnovějších čísel Eurostatu.

Lidí, kteří využívají tak zvaný home office, v posledních letech přibývá jen pomalu a Česko je tak v tomto směru pod průměrem Evropské unie. Například v sousedním Rakousku pracuje z domova 9,5 procent zaměstnanců. V Německu a Polsku pak necelých pět procent.

„Home office využívám často, a to zejména pro řešení ryze praktických otázek anebo pro řešení nějakých samostatných pracovních úkolů, které vyžadují větší soustředění a hodí se mi klid doma,“ chválí si programátorka Iva z Prahy výhody práce z domova. Iva patří mezi pět procent zaměstnankyň v Česku, které mají takovou možnost. Mužští pracovníci mají pravidelně home office jen ve třech procentech případů.

Martin Bačkovský z tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí říká, že se rezort v minulosti neúspěšně snažil prosadit větší podporu práce z domova do legislativy. „Ministerstvo práce a sociálních věcí s cílem motivovat zaměstnavatele k častějšímu sjednávání homeworkingu navrhlo do novely zákoníku práce v roce 2016 úpravu podrobnější, která měla jasně definovat práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů využívajících homeworking,“ říká pro Český rozhlas Bačkovský.

„Projednávání této novely však v předchozím volebním období bylo přerušeno ve druhém čtení a navržená úprava tak nevstoupila v účinnost,“ dodal Bačkovský.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar se domnívá, že většina firem v rámci boje o zaměstnance na možnosti home office dříve či později bude muset přistoupit.

„Určitou brzdou rozvoje alternativních úvazků včetně home office je i určitá konzervativnost některých zaměstnavatelů, kteří mají pocit, že pracuje pouze ten, na koho vidí skrz skleněné dveře jejich kanceláře. Ale tohle se mění a musí se to měnit už proto, že mladá generace, takzvaní mileniálové, alternativní formy pracovních úvazků vyžadují a zaměstnavatelé se tomu do budoucna budou muset přizpůsobit,“ popisuje Špicar.

Výhody i úskalí

Martina Štěpánová z organizace Gender Studies upozorňuje, že možnost práce z domova je zásadní pro sladění pracovního a rodinného života.

„ Ve chvíli, kdy potřebujete překlenout nějaký krátký časový úsek, kdy zjistíte, že vaše dítě je nemocné. Pokud dojíždíte za prací velkou vzdálenost, tak samozřejmě, pokud vám zaměstnavatel umožní pracovat částečně z domova, tak vám to šetří náklady a šetří vám to hlavně obrovsky čas,“ tvrdí Štěpánová.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly má ovšem práce z domova i svá úskalí. „Myslíme si, že v problematice home office je potřeba nevidět pouze benefit. Například z pohledů pracovních úrazů a podobně. To jsou velmi komplikované situace, které musí být vyřešeny mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dříve, než dojde k samotnému faktu, že vykonává práci z domova,“ říká Středula.

„Chceme, aby byly naplněny takové podmínky, ať je chráněn jak ten zaměstnanec, tak zaměstnavatel, tak zaměstnancova rodina, aby nedošlo k něčemu, co by mohlo mít dalekosáhlý důsledek pro jeho zdraví.“

V Evropě jsou možnostem home office nejvíce otevřené Lucembursko, Nizozemsko nebo Finsko. Z domova tam pravidelně pracuje více než desetina všech zaměstnanců. Naopak velmi vzácný je home office v Rumunsku a Bulharsku, kde se týká jen desetin procenta pracujících.